„Erdoganův režim má svůj požár Říšského sněmu za sebou a musí ho náležitě využít. Proto ty demonstrace lidové podpory, podmalované státními vlajkami, aby to na obrazovkách televizorů vypadalo dobře,“ zmiňuje Neff. Podle něj však současná situace bude mít za následek politickou emigraci. Všímá si již prvních letců, kteří odešli do Řecka. 

„Řekové (tedy členský stát Unie) je sice nevrátil (pravděpodobně na smrt, určitě do žaláře), ale sami je zavřeli kvůli nelegálnímu přechodu hranic. Je to smutnoúsměvné s ohledem na to, kolik nelegálů Řekové ochotně přijali a odlifrovali dál na západ, do Německa,“ dodává Neff. Podle něj však budou přicházet další uprchlíci, političtí běženci. Prý stejní, jací odcházeli z Leninova a pak Stalinova Ruska a z Hitlerova Německa k nám, do Československa, které bylo v jednu dobu demokratickou oázou v poušti diktatur.

„Turečtí političtí uprchlíci budou přicházet a jejich nárok na útočiště je nezpochybnitelný. O ně se musíme postarat, kvóty nekvóty,“ dodává s tím, že to však bude zkouška síly, neboť Erdoganův sultanát jim bude chtít zakroutit krkem.

„Jak se Západ zachová vůči jeho hrozbám a vydírání? Vůči komunistické veleříši se choval pragmaticky. Nedráždil hada bosou nohou, bral ohledy na počet divizí a jaderných hlavic. Byla to ale jasná konfrontace, spadla železná opona, byla tu doktrína zadržování a vojenský koncept jaderného úderu jako odveta i na konvenční útok. Byla to složitá, propracovaná a dlouhodobě úspěšná strategie,“ uzavřel se slovy, že je na čase vypracovat strategii vůči turecké hrozbě, což se však od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a německé kancléřky Angely Merkelové nedá čekat.