Podle Snydera se dá předcházet mnoha kritickým situacím. A situace ve světě už kritická je, nikdo se ji však nesnaží řešit, jen se lidé různě přetahují o moc, zatímco přicházejí o půdu pod nohama. „Nejlepší je prevence. Aby byla politika založená na ekologické panice méně věrohodná, můžeme zlepšit ekologickou situaci,“ konstatuje Snyder, který zároveň tvrdí, že na jednu stranu je spousta problémů vykonstruovaná, i tak se však na nich dá stavět politika.

A spouštěčem takových kritických situací nemusí být čistě hladomor, může jít i jen o zhoršení životní úrovně. „Na jednom konci spektra máte úplný nedostatek – lidi umírající hlady,“ vysvětluje Snyder. „Pak tu máte situace jako v Sýrii, kde hlad vyhnal lidi z venkova do měst a vyvolal občanskou válku s mezinárodními důsledky.“

Následně Snyder předpovídá, že pokud se nepostavíme změnám klimatu, můžeme být příští Sýrií také my. Bojí se, že v takové situaci se nějaký rozvinutý stát vrátí k Hitlerově konceptu Lebensraum. „Hitler vyvolával existenciální obavy, říkal ‚buď my, nebo oni‘, ale ve skutečnosti tím myslel ‚buď náš způsob života, nebo oni‘. A myšlenkou Lebensraum je, že je v pořádku, když někde mimo dohled, třeba na Ukrajině, v Africe, zemřou miliony lidí, abychom my mohli být šťastní.“

Celý rozhovor zde

Nejpravděpodobnějším kandidátem na oživení Hitlerových myšlenek je podle něj Čína. „Velká čínská populace očekává stále vyšší životní úroveň. To zahrnuje i konzumaci většího množství masa, a kvůli tomu potřebuje Čína více půdy. Čína má jak nedostatek obdělávatelné půdy, tak nedostatek vody. Číňané už nyní při hrozbě neúrody v panice nakupují velké množství potravin na mezinárodních trzích, což jinde vyvolává nedostatek.“

A za vším podle něj stojí klimatické změny. „Z Mexika se stává poušť, Blízký východ již vyschl. Sucho v Libyi bude trvat 200 dní v roce namísto současných sta dní. Nilu hrozí vyschnutí. Klíčové tedy je zastavit klimatické změny,“ vysvětluje Snyder.

Problém také vidí v tom, že mnohé západní země odmítají přijmout zodpovědnost. „Západ ale může ihned udělat mnoho, například co se týká sdílení zemědělských technologií. Západní země také odmítly platit za uprchlické tábory v zemích jako Libanon. Když ale nechcete, aby uprchlíci přicházeli, musíte pomoci s péčí o ně v zemích blíže jejich domovů,“ míní Snyder a dodává, že uprchlíci do Evropy nejdou přímo ze Sýrie, ale z nedostatečně financovaných uprchlických táborů v sousedních zemích.

Snyder na závěr zmiňuje i skutečnost, že ke klimatickým změnám dochází nejdříve v muslimském světě. „O Sýrii jsme už mluvili, podobným hrozbám čelí Irák, v Egyptě může vyschnout Nil, Bangladéš má naopak potíže se stále většími záplavami,“ připomíná a dodává, že tyto země za zhoršující se podnebné podmínky nemohou, jen je trpí. „Snažím se proto upozornit, že se může objevit nějaký politický vůdce, který těchto nálad využije.“