Kofroň ve svém komentáři, který se objevil na serveru konzervativninoviny.cz analyzuje poslední vývoj na ukrajinské frontě a predikuje, kam se může konflikt vyvíjet. Kofroň připomíná, že ukrajinská armáda v posledních dnech dobyla zpět rozsáhlá území okupovaná Rusy v Charkovské oblasti a na některých místech se dostala až k ruské hranici. „Je to dosud bezesporu největší ofenzivní úspěch Ukrajinců a má dopady nejenom ve vojenské, ale i v politické rovině. Dovolím si tvrdit, že může jít o zlom. O zlom, který dává Ukrajincům dobrou šanci pro porážku Ruska, což je scénář, kterému bych ještě tři měsíce nazpět dával šance maximálně v jednotkách procent,“ píše Kofroň.

Podle něj bylo už na konci dubna jasné, že Rusové nebudou schopni nejen dobýt celou Ukrajinu, jak hlásali v únoru, ale dokonce ani celou oblast Donbasu. „Ruským maximem se tak stalo červnové dobytí Severodoněcku a Lysyčansku, což před válkou byla stotisícová města. Rusové sice i potom zaznamenali několik velmi omezených úspěchů, ale bylo zřejmé, že jejich ofenzivní možnosti jsou velmi limitované,“ vrací se k vývoji války na Ukrajině na začátku léta.

Už tehdy se mělo začít ukazovat útočné vyčerpání Rusů, čehož začátkem září ukrajinská armáda dokonale využila. Přitom zprvu všechno nasvědčovalo tomu, že hlavním cílem ofenzivy se stane oblast Chersonu. „V létě se dlouho spekulovalo o útoku na Cherson. To je bezesporu lákavý cíl, a to proto, že Rusové mají omezené možnosti jeho zásobování a posilování. V případě průlomu ruské obrany by tu hrozilo nejenom, že Moskva přijde o toto území, ale především, že ztratí významný počet mužů a techniky,“ uvažuje Kofroň.

„Ukrajinci měli už od začátku léta v oblasti výraznou početní převahu, což dávalo naději na úspěšnou ofenzivu. Rusové ale poslední týdny své jednotky v oblasti posílili. Samotný útok začal na konci srpna, kdy mnozí včetně mě už přestávali věřit, že se Ukrajinci před příchodem podzimu k nějaké akci odhodlají,“ pokračuje analytik a dodává, že v oblasti Chersonu se ale Rusové dokázali přeskupit a zatím zde ukrajinská armáda výraznějšího úspěchu nedosáhla.

Místo toho přišla překvapující ofenziva u Charkova, která znamenala obrovský úspěch. „Už v prvních dvou dnech Ukrajinci rozvrátili ruskou obranu a začali sprintovat do hloubky okupovaného území. Ruská obrana byla slabá co do počtu, tak i typu jednotek. Zálohy zjevně nebyly dostupné – i kvůli tomu, že se Rusové soustředili na již zmíněný Cherson,“ všímá si Kofroň.

„Ukrajinci rychle obklíčili a posléze i dobyli město Balaklija, pak sevřeli a následně obsadili Kupjansk a Izjum. Nejsou to města, která bychom za normálních okolností považovali za významná, ale nyní představovala důležité dopravní uzly pro ruské síly a ty se jich na jaře pracně zmocňovaly. Teď je Ukrajinci dobyli během tří nebo čtyř dní a přitom ještě ukořistili množství ruské vojenské techniky,“ vypočítává Kofroň úspěchy ukrajinské bleskové ofenzivy.

Pro Rusy jde podle expertů o nejtěžší vojenskou porážku od začátku války. „Někdo by mohl namítnout, že ji představovalo stažení od Kyjeva v úvodu invaze. Jenže odejít od Kyjeva se v daný moment rozhodli Rusové sami (samozřejmě s ohledem na ztráty a neschopnost dosahovat v oblasti jakýchkoli relevantních cílů) a jejich ústup byl tehdy relativně spořádaný. Dnes u Charkova vidíme naprosto opačnou situaci: Rusové se stahovali chvatně – prostě proto, že museli. Řada z nich to nezvládla,“ hodnotí Kofroň ofenzivu jako fenomenální úspěch.

Misky vah se tak podle Kofroně naklonily na ukrajinskou stranu. „Sebevědomí Ukrajinci tak nyní mají před sebou dezorganizovaného protivníka, který nemá kde vzít zálohy, který pochybuje o svých rozhodnutích, který kvůli chvatnému ústupu musí řešit řadu těžko řešitelných úkolů. Tato prohra musí notně působit nejen na ruské vojáky a důstojníky ustupující ze zmíněné Charkovské oblasti, ale může se přenést i dál. Pokud Ukrajinci dokážou generovat tlak po několik dalších dní, dokud jsou Rusové zaskočení, nabízí se jim slušná šance, že útočníci zkolabují i na některém z dalších úseků fronty,“ predikuje analytik.

Rusové teď prý musejí přemýšlet, jak ustát další ukrajinský tlak a stabilizovat frontu. Ruské síly nemají dostatek sil, aby pokryly celou frontu, a proto musejí přemýšlet, kde vezmou tisíce nových vojáků s vojenskou technikou. „Rusové stojí před strukturálním dilematem. Buď pokračovat jako doposud, tedy sázet jen na dobrovolníky a profesionály, nebo přejít do válečného režimu a využít i branců a případně i záložníků. První možnost znamená, že během pár týdnů ruské armádě dojdou lidé. Již teď má řada bojujících útvarů podstav a sehnat dobrovolníky alespoň pro vykrytí bojových ztrát je stále těžší,“ upozorňuje Kofroň s tím, že Ukrajinci již mají početní převahu a navíc díky zahraničnímu výcviku postupně roste kvalita ukrajinských útvarů, zatímco kvalita těch ruských klesá.

Nabízí se tak možnost vyhlášení válečného stavu a všeobecné mobilizace, což ale pro Putina znamená na domácí scéně obrovské problémy. „Prozatím ruský vůdce dokázal vést válku v určitém ‚nízkonákladovém‘ režimu. Její přímý dopad na populaci zejména ve velkých městech byl relativně omezený. Pokud začnou ve velkém umírat i běžní odvedenci, režim se může otřást,“ přemýšlí Kofroň.

Úspěšná ukrajinská ofenziva má podle něj i další politický aspekt, kdy západní země vidí, že jejich pomoc Ukrajině přináší ovoce. „Rusové, jak se zdá, v uplynulých týdnech sázeli na to, že se válka protáhne do začátku zimy a oni budou moct naplno využít energetické krize v Evropě. Pokud by ukrajinská ofenziva neuspěla a Rusko by stále okupovalo zhruba pětinu ukrajinského území, leckdo by si zřejmě kladl otázku, zda by nedávalo smysl konflikt zmrazit. A ve chvíli, kdy by se začaly objevovat trhliny v ochotě západních států udržovat sankce vůči Rusku a vyzbrojovat Ukrajinu, Putin by mohl doufat v pro něj stále příznivou dohodu. S ukrajinským úspěchem na bitevním poli se tato strategie mění na vyslovený hazard,“ hodnotí analytik ruské vyhlídky jako dosti chmurné.

„Díky tomu, že Ukrajinci ukázali, že jsou schopni svá území získat zpět, lze počítat s tím, že pokud dostanou další zbraně, budou schopni je efektivně využít a potenciálně agresora i porazit. Ruská strategie se postupně hroutí a bez vnitropoliticky riskantní mobilizace je dlouhodobý výhled pro Rusy velmi negativní. Ukrajina je na cestě k osvobození dalších okupovaných území. Otázkou už není zda, ale jak rychle a kolik,“ uzavírá Kofroň.