Situaci na Foru 2000 popsal již krátce po jeho uskutečnění redaktor Britských listů Bohumil Kartous. „Samotné téma bylo zvoleno dobře: Skutečně čelíme krizi politiky v demokratických zemích. Brexit, Trump a autoritáři v centrální Evropě byli snad nejčastěji propíranými souvislostmi. Velmi dobře se ujal termín post-truth era, fenomén naprosté nedůvěry v cokoliv a kohokoliv, experty nevyjímaje. Obavy z toho, že není možné nikoho přesvědčit argumenty, ale naopak je možné strhávat davy šířením populistických lží a emocionální manipulací, jsou značné. Výzva k tomu převzít odpovědnost v době, kdy v politice vítězí okázalá neodpovědnost, je srozumitelná,“ zmiňuje Kartous.

Následně popisuje, jak v momentě, kdy belgický spisovatel hovořící o pokrytectví západních politických kultur zobrazil portrét Václava Havla, jenž přebírá řád od tehdejšího prezidenta USA George Bushe, začali lidé odcházet ze sálu, například ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. De Buysser hovořil také o zcizení Havlova odkazu jeho vlastním přičiněním, jeho vlastním postojem a schvalováním politiky manipulace.

Když spisovatel začal číst pasáže z Havlovy knihy Moc bezmocných, na nichž ukazoval, jak se západní politika proviňuje velmi podobným způsobem jako totalita, byla podle De Buyssera debata přerušena a vypadalo to, že spisovatel nebude moci pokračovat. Diváci si však prý pokračování vynutili. 

„Samotný fakt, že si diváci pokračování vynutili, je potěšující. Nicméně záchvat paniky z toho, že se někdo odvážil sahat na nedotknutelný obraz a že tak navíc činí způsobem velmi nepříjemně průkazným a následná snaha o kontrolu svobodného vyjádření s sebou nese velmi silnou příchuť totalitního syndromu, který hledá určité absolutno a nepřipouští pochybnost. Je směšné zacpávat si uši nebo umlčovat myšlenky, které jsou zcela běžnou součástí diskursu v rozvinutých demokraciích,“ podotýká Kartous závěrem.

Původní text ZDE.

Sám Buysser o vyvracení některých mýtů hovořil hned v úvodu svého projevu. „Omlouvám se za znepokojení, které tím způsobím, ale musím to udělat. Skutečný význam odkazu Václava Havla – s jeho znepokojujícím a neustálým požadavkem na život v pravdě – znamená, že je zapotřebí vyvrátit některé mýty, rozbít nějaká vajíčka,“ uvedl Bruysser. 

„Život v pravdě dnes znamená to, co Havel dělal: Demaskovat falešnou represivní ideologii. Při studiu osobnosti Václava Havla v průběhu uplynulých let mě zarazilo, jaký druh lidí jej obdivuje. Vypadá to, že jeho odkaz spadl do rukou myšlenkově uzavřených konzervativních sil. Oslavují Havla a navzájem si gratulují. A to z jednoduchého důvodu: Havel přispěl k pádu sovětského impéria, nepřítele Západu,“ zaznělo také v Bruysserově projevu. 

Nechyběla ani ostrá slova na vzpomínky na Havla. „Vzpomínat na Havla nemá nic společného se samolibými ceremoniemi, které pořádají dnešní mocní. To je zneužívání Václava Havla ve snaze nostalgicky si dokázat, že jsme měli pravdu. Večírek kapitalismu, tak jak jsme ho znali, už skončil. Je načase na setkání po večírku,“ řekl.

Celý text Buysserova projevu v českém jazyce najdete ZDE.

Prohlášení Buyssera v anglickém jazyce najdete ZDE.