Demokratická kandidátka obvinila Trumpa z toho, že je Putinovou loutkou. Její rival sice argumentoval tím, že Putina nezná a nikdy se s ním nesetkal, nicméně „ruská karta“ je téma, které se v současné situaci napjatých vztahů mezi Západem a Ruskem dá využít prakticky proti jakémukoli politikovi. „Ty jsi loutka Putina! Když se ovšem stanu prezidentem Spojených států já, Putin prohrál,“ vypálila Clintonová na Trumpa.

Dalším jejím „esem v rukávu“ byly v posledních dnech v mainstreamových médiích zveřejňované případy sexuálního obtěžování, kterých se měl údajně Trump v minulosti dopustit. V tomto ohledu lze říci, že se deníky Washington Post či New York Times staly faktickou součástí kampaně Hillary Clintonové. Nadace Clintonových sice pobírala peníze od islámských režimů, které nerespektují ženská práva, ale přesto demokratická kandidátka Trumpovi vyčítala právě nedostatek úcty k ženám.

„Donald si myslí, že je borec, když znevažuje ženy. Šlape po jejich důstojnosti a vzhledem k případům sexuálního obtěžování nyní všichni víme, co je zač,“ moralizovala Clintonová, která společně s manželem neváhala v době svého působení na ministerstvu zahraničí přijímat miliony dolarů od Saúdské Arábie či Kataru. Devadesátiminutová debata, jež se konala v University of Nevada v Las Vegas, však vedle osobních útoků přinesla i ryze politická témata.

Nejvíce se rozdílné postoje obou prezidentských kandidátů projevily v oblasti kontroly zbraní a přistěhovalecké politiky. Clintonová je, stejně jako většina demokratů, zastánkyní přísnější kontroly držení zbraní, zatímco Trump by na současných pravidlech nic zásadního neměnil. V otázce zajištění bezpečnosti na hranicích argumentoval Trump tím, že bez jasně definovaných a střežených hranic nemůže žádná země existovat.

„Hillary chce otevřít hranice a dát všem ilegálním migrantům amnestii. Umožní tak fakticky volný průchod také ilegálním drogám,“ uvedl Trump na adresu Clintonové, která potvrdila, že se staví proti masové deportaci ilegálních migrantů z Mexika a dalších států Střední a Jižní Ameriky. Zároveň přešla do útoku a obvinila Trumpa, že při setkání s mexickým prezidentem letos v létě se svým návrhem na postavení zdi neuspěl.

Trump v průběhu debaty také odmítl říci, jestli uzná v případě své porážky výsledky voleb. „To se dozvíš, až se tak případně stane. Zatím tě nechám v nejistotě,“ uvedl Trump a Clintonová označila jeho váhání za „děsivé“. Komentátoři a tábory příznivců obou politiků se opět nemohou shodnout, kdo v debatě zvítězil. Na tradičně „proclintonovském“ CNN zvítězila v průzkumu Clintonová s 52 %, zatímco pro Trumpa hlasovalo 39 % lidí, což je ovšem ze všech tří debat nejtěsnější rozdíl.

Komentátor zpravodajské televize Fox News Howard Kurtz je přesvědčen, že Donald Trump podal v závěrečné debatě svůj nejlepší výkon, zatímco Chris Clizza z deníku Washington Post to samé tvrdí o Hillary Clintonové. Podobně jako v předchozích dvou debatách, také v té závěrečné je vítězství přisuzováno na základě osobních preferencí. Klíčové pro oba politiky bude, jestli dokázali přesvědčit nerozhodnuté voliče. Jasno v této otázce bude už za tři týdny.