Evropská unie podle zprávy o právním státu z roku 2020 a zprávě o pluralitě médií došla k závěru, že stouplo množství útoků vůči novinářům. „Aby těmto problémům čelila, tak Evropská komise ve svém akčním plánu Evropské demokracie oznámila svůj záměr dát členským státům doporučení, která mají zajistit žurnalistům v EU bezpečí,“ píše se v dokumentu, ke kterému se až do 20. května 2021 může veřejnost vyjadřovat.

Zpráva o právním státu hovoří zejména o vraždách novinářů, kteří se věnovali odhalování korupce ve vysokých patrech politiky a v oblasti organizovaného zločinu. Počet útoků a napadení údajně roste. Nicméně, v poznámce pod čarou Česko zmíněno není, naopak je zmíněno Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko a Maďarsko.

Konkrétně se ve zprávě u Česka píše: „Přestože novinářům nehrozí žádná fyzická újma, slovní urážky a výhrůžky namířené proti nim nejsou v politickém diskurzu ničím výjimečným. Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů nezaznamenala v letech 2019 a 2020 v České republice žádné varovné signály. Také podle zprávy nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM) pro rok 2020 nejsou rizika spojená s novinářským povoláním, normami novinářské práce a ochranou novinářů nijak velká.

Uvádí se v ní však, že ‚slovní urážky, pomluvy a výhrůžky namířené proti novinářům se staly běžnou součástí politického projevu jak populistických, tak pravicových stran‘, jakož i jednotlivých politiků. Je třeba také poznamenat, že mezi plánovanými sankcemi za pomluvu je i trest odnětí svobody, a to až na jeden rok a jako vedlejší trest.“

Evropské komisi dělají starosti demonstrace. Pandemie prý ukázala, jak jsou novináři důležití v poskytování ověřených informací, ale také zvýšila riziko pro žurnalisty, kteří reportovali z protestů a demonstrací. 163 žurnalistů a pracovníků médií bylo údajně napadeno právě když pokrývali protesty a demonstrace.

Další kámen úrazu je dle Evropské komise kyberprostor, kde novináři čelí výhrůžkám údajně ve 23 ze 30 analyzovaných zemí. „Žurnalisté jsou nejen cílem projevů nenávisti na internetu (včetně výhrůžek násilím), ale také cílem nelegálního sledování, hacknutí e-mailových schránek, útoků DDoS a kyberšikany,“ praví Evropská komise s tím, že občas jsou tyto útoky koordinované. Tyto útoky prý nejvíce cílí na ženy v novinářské profesi a také na reportéry, kteří se zabývají nebo jsou členy sexuálních nebo etnických menšin.