Přestože americký Kongres schválil odeslání dalších zbraní, munice a jiné pomoci na Ukrajinu už před řadou týdnů, na ukrajinské frontě se stále projevují důsledky dlouhého amerického váhání. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ukrajinské velení čelí problémům jak v personální oblasti, když se snaží postavit nové brigády, které by bylo možné poslat na frontu, tak v oblasti materiální. Jinými slovy, když už se podaří sehnat dost vojáků, není pro ně k dispozici dostatek zbraní.  

„Včasná a přiměřená západní pomoc je i nadále zásadním určujícím faktorem, kdy a v jakém rozsahu mohou ukrajinské síly převzít iniciativu na bojišti a provádět v budoucnu operačně významné protiofenzivní operace,“ napsal ISW.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu Bloomberg zveřejněném 3. července uvedl, že ukrajinské síly jsou z hlediska pracovní síly lépe umístěny než před několika měsíci a že schopnost Ukrajiny vést budoucí protiofenzivní operaci závisí na vybavení brigád těžkou technikou, jako jsou např. mechanizovaná bojová vozidla, obrněné transportéry, tanky a těžké dělostřelectvo. Pravděpodobně měl na mysli nejméně 10 plánovaných nových ukrajinských brigád.

O to naléhavější je upozornění serveru Politico, že možný příští prezident Donald Trump je připraven zlepšit vztahy s Ruskem i za cenu toho, že ochladnou vztahy s ostatními spojenci v NATO a Ukrajina by od nové administrativy dostala jednoznačnou stopku na vstup do aliance. 

„Podle dvou expertů na národní bezpečnost spojených s Trumpem, kteří jsou obeznámeni s myšlením uvnitř Trumpova vnitřního kruhu, předpokládaný kandidát Republikánské strany nyní zvažuje uzavření dohody s Putinem o tom, že by země nemohly vstoupit do NATO, zejména Ukrajina a Gruzie,“ napsal server Politico.