Přestože americký Kongres schválil odeslání dalších zbraní, munice a jiné pomoci na Ukrajinu už před řadou týdnů, na ukrajinské frontě se stále projevují důsledky dlouhého amerického váhání. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ukrajinské velení čelí problémům jak v personální oblasti, když se snaží postavit nové brigády, které by bylo možné poslat na frontu, tak v oblasti materiální. Jinými slovy, když už se podaří sehnat dost vojáků, není pro ně k dispozici dostatek zbraní.  

„Včasná a přiměřená západní pomoc je i nadále zásadním určujícím faktorem, kdy a v jakém rozsahu mohou ukrajinské síly převzít iniciativu na bojišti a provádět v budoucnu operačně významné protiofenzivní operace,“ napsal ISW.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu Bloomberg zveřejněném 3. července uvedl, že ukrajinské síly jsou z hlediska pracovní síly lépe umístěny než před několika měsíci a že schopnost Ukrajiny vést budoucí protiofenzivní operaci závisí na vybavení brigád těžkou technikou, jako jsou např. mechanizovaná bojová vozidla, obrněné transportéry, tanky a těžké dělostřelectvo. Pravděpodobně měl na mysli nejméně 10 plánovaných nových ukrajinských brigád.

O to naléhavější je upozornění serveru Politico, že možný příští prezident Donald Trump je připraven zlepšit vztahy s Ruskem i za cenu toho, že ochladnou vztahy s ostatními spojenci v NATO a Ukrajina by od nové administrativy dostala jednoznačnou stopku na vstup do aliance. 

„Podle dvou expertů na národní bezpečnost spojených s Trumpem, kteří jsou obeznámeni s myšlením uvnitř Trumpova vnitřního kruhu, předpokládaný kandidát Republikánské strany nyní zvažuje uzavření dohody s Putinem o tom, že by země nemohly vstoupit do NATO, zejména Ukrajina a Gruzie,“ napsal server Politico.

Trump by se podle serveru Politico pravděpodobně neodhodlal vyvést USA z NATO, ale aliance by velmi pravděpodobně za Trumpova druhého prezidentství prošla změnami. Trump prý podnikne to, co jeden odborník na obranu obeznámený s myšlením uvnitř Trumpova poradního kruhu pro národní bezpečnost, Dan Caldwell popisuje jako „radikální přeorientování“ NATO. Obrat, který je slovy serveru Politico dán rostoucím zadlužením USA a ochabující chutí části Američanů sloužit v ozbrojených silách.

Armádní generál ve výslužbě Keith Kellogg vylovil plán, podle něhož členské země, které dosud nesplnily cíl utratit 2 procenta HDP na obranu, by „neužívaly štědrosti na obranu a bezpečnostní záruku Spojených států“, Trumpovy spolupracovníky prý tato myšlenka zaujala.

USA jsou zdaleka největším přispěvatelem do operací NATO a vydávají na obranu asi 860 miliard dolarů, což představovalo 68 procent celkových výdajů zemí NATO v roce 2023. To je 10krát více než Německo, druhý největší přispěvatel do aliance.

Odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na setkání s prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu začátkem tohoto měsíce oznámil, že 23 z 31 neamerických členů NATO nyní splní dvouprocentní cíl aliance. „To je více než dvakrát tolik než před čtyřmi lety,“ řekl Stoltenberg.

Ale z Trumpova okolí zaznívá, že pokud se podruhé stane prezidentem, bude tvrdší než před 4 lety.

„Nemůžeme v Evropě zlomit oštěp proti Rusům, když víme, že Číňané a Rusové spolupracují a Číňané jsou nebezpečnější a významnější hrozbou,“ řekl Elbridge Colby, někdejší zástupce náměstka ministra obrany pro strategii a rozvoj sil.

Otázkou zůstává, zda evropské státy mají dost sil více se angažovat v obraně.

„Potřebují vytvořit bojové důvěryhodné síly, aby se vypořádaly s ruským útokem, jako je TEĎ. ... Poplácávají se po zádech za to, co měli vyrábět před 10 lety,“ pokračoval Colby.

A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se okamžitě ozval.

„Pokud Trump ví, jak ukončit tuto válku, měl by nám to říct dnes,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg TV. „Protože pokud existují rizika pro nezávislost Ukrajiny, pokud existují rizika, že ztratíme státnost, chceme o nich vědět,“ řekl ukrajinský prezident.

Zelenskyj řekl, že chce pochopit, zda po 5. listopadu – kdy Američané půjdou k volbám – bude mít Ukrajina stále silnou podporu USA, nebo bude ponechána sama sobě.

„Nemohou plánovat můj život a život našich lidí, našich dětí,“ řekl ukrajinský prezident. „Mým poselstvím je, že pokud mají plán, nemůže být kvůli volbám veřejný, ale myslím, že to musíme vědět předem, abychom se mohli připravit.“

Trump na debatě s Bidenem minulý týden řekl, že nepovažuje za přijatelné Putinovo ultimátum, že Ukrajina předá čtyři své regiony Rusku, aby ukončila válku. Řekl však, že zvažuje dohodu, podle níž se NATO zaváže k žádné další expanzi na východ – konkrétně na Ukrajinu a Gruzii – a vyjednává s ruským prezidentem o tom, jak velké ukrajinské území si Moskva může ponechat.

Trumpův tým, ani Trump sám prozatím neprozradili žádné podrobnosti.

Konzervativní publicista Tucker Carlson naznačil, že by mohl získat nějaké podrobnosti o dalším vývoji války a politické situace. Avšak ne od Trumpa, nýbrž od Zelenského, jehož Carlson zve na rozhovor. A prý má teď šanci uspět.

„Vypadá to, že budeme mít rozhovor se Zelenským. Snažíme se o to dva roky a se zvláštní intenzitou po rozhovoru s Putinem v únoru. Jde o to, přinést Američanům tolik potřebné informace o konfliktu, který zcela přetváří postavení jejich země ve světě. Doufáme, že to (interview se Zelenským) proběhne brzy,“ prohlásil Carlson.