Ústavní soud Okamurově stížnosti na Reflex vyhověl. Třetí senát se zpravodajem Radovanem Suchánkem došel k závěru, že celkem třináct článků, ve kterých byl tehdejší senátor opakovaně označován jako Pitomio a vyobrazován posměšně (včetně bez dovolení použité fotografie z jeho facebooku) bylo zásahem do Okamurovy cti.
Okamurovu žalobu po úspěchu u soudu první i druhé instance shodil ze stolu Nejvyšší soud, předseda SPD se tedy obrátil na soud ústavní. Ten celou věc projednal a dospěl k několika podstatným právním poznatkům.
Jak zdůraznil, je třeba vždy rozlišovat mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími úsudky. A to v této kauze nedělaly soudy buď vůbec, nebo zcela minimálně. Skutková tvrzení totiž podléhají „důkazu pravdy“, kritik musí prokázat, z jakých faktů vycházel. U hodnotících soudů toto není možné, ovšem i ty mohou zasáhnout do cti hodnoceného.
V případě „Pitomio“ jsme se navíc dostali do zcela mimořádné situace práva na ochranu jména. Podle Ústavního soudu má každý právo být označován svým skutečným jménem, bez komolení. Tím spíše, když to evokuuje hanlivé označení.
Ústavní soud zdůraznil, že svoboda projevu nemá vést k samoúčelnému zesměšňování lidí. Prostředky dotýkající se lidské důstojnosti nejsou obhajitelné ani v rámci politického zápasu. Tento „aktivistický přístup“ nebo „kampaň“ nemůže být podle Suchánka hoden soudní ochrany.
„Ústavní soud dospěl též v souladu se svou dřívější judikaturou k závěru, že přestože hodnotící soud na adresu veřejně činné osoby nelze jakkoli dokazovat, je nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby,“ konstatoval též Ústavní soud.
Redaktoři Reflexu navíc Okamuru poškodili kromě posměšného hodnocení i několika posměšnými výroky, které se ukázaly jako nepravdivé. Jednak tvrzení, že Okamurovi „zkrachovala cestovka pro plyšáky“, ačkoliv bylo prokazatelné, že v době, kdy společnost organizující zájezdy pro plyšové hračky ukončila svou činnost, Tomio Okamura v ní už vůbec nepůsobil.
Nepravdivé bylo rovněž tvrzení, že Okamura působil jako „poradce“ u Jiřího Paroubka v době, kdy byl ministrem pro místní rozvoj. Ve skutečnosti nikdy oficiálním poradcem Jiřího Paroubka nebyl. Ústavní soud k tomu konstatoval, že i spojení s jinou osobou může poškodit dobrou pověst, a pokud je nepravdivé, je člověk oprávněn se tomuto spojování bránit.
Někteří ale pochopitelně označení Pitomio velmi schvalují. Třeba podle filmového režiséra Jana Hřebejka je takové označení pro osobu Okamurova formátu ještě laskavé. Připomíná mu prý komunistického prezidenta Zápotockého, kterému lidé říkali „ušaté torpédo“.
Pitomio je v zásadě ještě dost laskavé, podobně jako Ušatý torpédo v případě Zápotockého.
— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) March 24, 2020
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav