Soud stížnost odmítl zčásti pro nepřípustnost, ve zbytku pro zjevnou neopodstatněnost, uvedl na dotaz ČTK vedoucí vnějších vztahů ÚS Vlastimil Göttinger.

Podle dřívějšího vyjádření někdejšího starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL) se město domnívá, že případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům by bylo „bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí“.

Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Jejich žalobu krajský soud opakovaně zamítl. Ovšem podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Vrchní soud také požadoval důkladnější dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy.

Vsetín vystěhoval v roce 2006 romské rodiny z pavlačového domu v centru města, který byl ve špatném stavu. Město následně dalo dům zdemolovat. Někteří lidé skončili v kontejnerových domech v lokalitě Poschla, pět desítek Romů se přestěhovalo do domků v obcích na Prostějovsku, Jesenicku a Olomoucku. Nabídku na přestěhování využilo osm rodin, čtyři pak město zažalovaly.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Uvádějí, že neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl podle nich špatný. Romové požadují po městu odškodné 5,2 milionu korun.