Veselovský hned zkraje začal otázkou, zda je moderátor ČT nestranný, a to ve všech okolnostech, které se týkají jeho práce. Železný nejdříve uvedl, že nestranný je, ale pak začal rozebírat definici. „Pokud na ty dvě strany, ne mince, ale řekněme vah, dáte najednou něco, co je fakt, co je napsáno v zákoně, co donedávna bylo bráno jako nezpochybnitelný axiom, no tak já v tomto případě nemohu být nestranný, já jsem tam, kde je zákon, kde je fakt. A pokud tohle někdo zpochybní, tak může zpochybnit úplně cokoliv. Může říct, že neplatí, že máme Ústavu, že je proti Ústavě, a potom já jako moderátor veřejnoprávní televize mám říkat:  Aha, takže už to neplatí, je to správně tak nebo onak. A v tu chvíli mám být nestranný, ve chvíli, když někdo zpochybňuje nějaká základní fakta nebo zákonné normy? Tam přeci ani nestranný být nemůžu. Jinak jsem přesvědčen o tom, že jsem,“ vysvětlil dlouze.

Veselovský pak vytáhl případ nábřeží „bůhvíproč“ Ludvíka Svobody a moderátor ČT si trval na tom, že se jedná o absolutně nestranné vyjádření. A oháněl se zákonem, který označuje komunistický režim jako zločinný, spolu s funkcionáři a činiteli, kteří ho prosazovali. „To je přesně ta věc, o které jsem mluvil. To je zákon 198/1993 Sb. Ten zákon platí,“ vysvětloval Železný a ukázal, že má s sebou i životopis Ludvíka Svobody.

Moderátor DVTV pak argumentoval Kodexem ČT, podle kterého by neměla být z vystupování moderátora jasná jeho pozice, což v případě nábřeží pojmenovaném po generálu Svobodovi prý poznat bylo. A Železný opět argumentoval, že jeho postoj odpovídá zákonu 198/1993 a dodal, že jednal i v souladu se zákonem 405 o Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. „Pokud bych připustil, že někdo, kdo se podílel na komunistických zločinech, které jsou podle těchto norem protiprávní a trestné, má mít v Praze nábřeží, tak fajn, to je názor, ale názor, který plně odpovídá tomu, co je dáno v zákoně, v Listině (základních práv a svobod), v Ústavě,“ obhajoval se moderátor ČT.