Projednávání novely zákona zvaného Lex Ukrajina dostalo v Poslanecké sněmovně nečekanou dynamiku, když se objevil pozměňovací návrh skupiny poslanců vládní koalice, prezentovaný poslancem STAN Martinem Exnerem.
Návrh zaváděl nový paragraf trestního zákoníku, kterým do kodexu proniká nový trestný čin nazvaný „neoprávněná činnost pro cizí moc“.
Na dotazy poslanců, jak novela trestního zákoníku souvisí s legislativou upravující pobyt uprchlíků na našem území, Vít Rakušan podrážděně vysvětloval, že onen zákon, přezdívaný jako „Lex Ukrajina“, přece nese název „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaných invazí vojsk Ruské federace“. Současně ale popíral, že by se nový trestný čin týkal pouze spolupráce s Ruskem.
Jen pár dní před tím Ústavní soud odsoudil samotnou praxi „přílepků“ neboli pozměňovacích návrhů poslanců, majících pochybnou souvislost s projednávaným zákonem. Proces nazývaný též jako „poslanecké kutilství“ je ale stále velmi populární.
V tomto případě už v Poslanecké sněmovně zaznívaly o nové legislativě pochybnosti.
Zatímco mezi poslanci byla trestněprávní novinka schvalována narychlo a pro mnohé překvapivě, senátoři už mají možnost se na její projednávání náležitě připravit.
Společnost pro obranu svobody projevu Exnerův přílepek považuje za velmi nebezpečné ohrožení svobodného vyjadřování. „Gumový“ text zákona, který umožňuje velmi širokou škálu interpretací, je totiž doplněn poměrně explicitní důvodovou zprávou, která orgánům činným v trestním řízení dává návod, jak paragraf uplatňovat.
Především je vyloženo, že paragraf má postihovat jakoukoliv spolupráci s cizí mocí, zejména takové činnosti, které nejsou „kryty“ jinými paragrafy.
V důvodové zprávě se hovoří typově o „vyzvídání neutajovaných informací“, „budování agenturní sítě pro cizí moc“ nebo o „mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě“. U těchto činností prý současné trestní právo „neposkytuje komplexní ochranu státním zájmům“.
V textu se hovoří také například o „ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv“.
Nový paragraf má tedy postihovat „obecně spolupráci s cizí mocí na území České republiky s cílem poškodit důležité zájmy České republiky anebo obranu či bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala“.
Fotogalerie: - Odvolávání Pekarové
Trestně stíhat by se podle vysvětlení zákonodárce mělo nedefinovaně široké spektrum aktivit, které jsou „vedené úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité státní zájmy“.
To jde podle některých právníků zcela proti předvídatelnosti práva a klasické zásadě „nullum crimen sine lege“, které naopak vyžadují, aby zákon jasně říkal, jaká činnost je trestná a jaká nikoliv.
Poslankyně a profesorka trestního práva Helena Válková už v Poslanecké sněmovně tvůrcům pozměňovacího návrhu vytkla: „Vy obracíte úplně logický systém tak, jak je koncipován trestní zákoník.“
Válková dále sdělila, že nevěří, že text četl někdo, kdo zná trestní právo. „Nevěřím tomu, že jste to konzultoval s panem ministrem Blažkem,“ odkázala na Ministerstvo spravedlnosti.
„Paralelní načtení“, vysvětluje ministerstvo
ParlamentníListy.cz mezitím zjistily, že Ministerstvo spravedlnosti o novém paragrafu nejen vědělo, ale původně bylo jeho autorem. Podle zjištění novináře Daniela Kaisera na jeho vznik velmi tlačily tajné služby. Paragraf měl být původně součástí novely trestního zákoníku, chystané úřadem ministra Blažka.
Pozměňovací návrh skupiny poslanců (byli mezi nimi i ministři Pavel Blažek a Vít Rakušan) do zákona Lex Ukrajina byl podle vyjádření tiskového odboru ministerstva pro ParlamentníListy.cz zvolen jako „paralelní načtení“, které bylo upřednostněno „s ohledem na pokročilou fázi volebního cyklu“.
Byly tedy obavy, že schválení novely trestního zákoníku by se nemuselo do voleb stihnout. Lex Ukrajina ale musí být schválen expresně, neboť obsahuje i prodloužení některých lhůt končících 31. března. A ministr vnitra Vít Rakušan už v Poslanecké sněmovně nabádal, že je velmi důležité postupovat se schvalováním maximálně rychle.
Proto někteří právníci vyjádřili obavy, že potřeba rychlosti bude i ve zbytku legislativního procesu zneužita k „protlačení“ celého balíku včetně přílepku s novým trestným činem.
Společnost pro obranu svobody projevu proto bila na poplach. Koncept trestného činu postaveného na široce pojaté činnosti a závislé na „úmyslu“ považuje za největší hrozbu pro svobodu, které jsme za posledních 35 let svědky, a vyzvala občany, aby před hlasováním v druhé komoře oslovili své senátory. Předpokládá se, že Senát bude návrh projednávat na své lednové schůzi.
ParlamentníListy.cz oslovily všech 81 senátorů. Zajímalo nás, zda podle výzvy SOSP čelí zájmu svých voličů a také jaký je jejich postoj k legislativní novince z Poslanecké sněmovny.
Fotogalerie: - Sliby, Senát a Fiala
Většina zvýšený zájem voličů zatím nepociťuje, sociální demokrat Petr Vícha (z klubu ANO) dokonce napsal, že jsme první, kdo se u něj o tuto legislativu zajímá.
Více se podle některých senátorů voliči zajímají o další „přílepek“, načtený stejnou skupinou poslanců. Podle něj se mají zpřísnit podmínky pro nabývání občanství lidmi, kteří pocházejí z Ruska. Podmínkou pro získání českého občanství má nově být to, že se zřeknou občanství ruského.
To mnozí považují nejen za diskriminaci jedné národnosti, ale rovněž za úkon, který má v podmínkách rusko-ukrajinské války velmi komplikovanou, pro některé až nesplnitelnou proceduru.
Ruská menšina v ČR proti návrhu protestovala od začátku a podle senátorů jsou to právě její zástupci, kdo je nyní velmi aktivně oslovuje s výzvami ke změně schvalované legislativy.
„Přišlo mi asi do deseti e-mailů. Vše od občanů s ruským příjmením a popisující jejich život, práci a obavu z daného paragrafu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz lidovecký senátor Petr Fiala. Podobnou zkušenost prý má i senátor TOP 09 profesor Jan Pirk.
Láska: Je to obsahově naprosto v pořádku
Pokud jde o paragraf s „neoprávněnou činností pro cizí moc“, větší zájem zatím vnímá Jana Zwyrtek Hamplová. Podle ní pro tento paragraf nemůže hlasovat nikdo, kdo nechce vážně nabourat principy demokracie a právního státu. „Svou formulací a obecností je nadstandardně zneužitelný a obávám se bohužel, že je to také hlavní účel,“ poznamenává senátorka.
Obecně podle ní platí, že státní moc, které docházejí argumenty, přechází k metodám umlčování a kriminalizace kritiků.
„S nadsázkou, ale se vší vážností dodávám, že nejvíce pro cizí moci, dokonce na úkor českého státního rozpočtu, například formou nákupů v řádech miliard, dnes provádí činnost současná vláda,“ říká pro ParlamentníListy.cz. Vládní politici by podle ní pro návrh neměli hlasovat také z vlastního pudu sebezáchovy.
Lehce zvýšený zájem zaznamenal předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. „Ještě to nemám nastudováno do všech souvislostí a podrobností. Na druhou stranu nesouhlasím s některými názory, že se vracíme před rok 1989. Je totiž důležité vnímat i ty základy právního řádu, tedy že dnes máme zcela jinou ústavu, Listinu základních práv a svobod a nezávislou soudní moc,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
A k časté námitce, že návrh byl načten jako přílepek, poznamenává: „Způsob načtení vlastně ani neřeším, protože aktuální dění ve sněmovně je naprosto vzdálené normálu.“
Další senátoři zatím zvýšený zájem voličů nevnímají. „Zatím se nic nerozjelo, ale věřím, že to přijde. Tyhle postupy jsou teď velmi oblíbené,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Václav Láska.
Ten je připraven zmíněný paragraf podpořit. „Za mě je novela obsahově naprosto v pořádku a budu pro ni hlasovat,“ ujistil.
Naopak jiný, bývalý policista mezi senátory, je výrazně skeptičtější. „Je naprosto zásadní, aby zákon včetně některých částí, zejména zavedení nového trestného činu ‚činnosti pro cizí mocnost‘ a zpřísnění podmínek pro udělování českého občanství občanům Ruské federace, jasně vymezoval hranice a zabránilo se omezování demokratických práv občanů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Robert Šlachta. Na plénu i v bezpečnostním výboru bude podle něj třeba poslanecký návrh důkladně probrat.
Několik dalších senátorů nechtělo svůj názor sdělit, novelu prý nemají prostudovanou a případně chtějí téma konzultovat s kolegy, kteří tomu rozumějí více.
„Já si pro mé finální rozhodnutí počkám na výstupy z projednání v senátních výborech, rozpravu na plénu a vysvětlení předkladatele zákona. Zcela jistě se bude týkat i předmětného paragrafu,“ uvedl například lidovecký senátor Fiala.
Zaznělo ale i velké množství kritických hodnocení. Z nich důležitý může být postoj Jany Mračkové Vildumetzové, předsedkyně senátorského klubu hnutí ANO.
„Na základě doporučení od našich právních expertů budu našemu klubu určitě navrhovat, abychom tento návrh vrátili zpět,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz. Problém vidí v tom, že se jedná o přílepek, byť ministr vnitra Vít Rakušan něco takového odmítá.
Mgr. Jana Mračková Vildumetzová
„Navíc přílepek, který je technicky špatně napsaný, velmi vágní, a proto i nebezpečný a zneužitelný,“ obává se senátorka. Zmiňuje zejména zcela nedostatečné vymezení, co má být onou trestnou činností, a podobných nejasných pojmů je ve stručném návrhu více, například pojem „zpravodajské prostředky“. Podle důvodové zprávy má totiž být trestně stíhán ten, kdo „pro cizí moc sleduje zpravodajskými prostředky jiného na území České republiky“, v legislativě ani judikatuře ale není definováno, co zpravodajské prostředky jsou.
V důvodové zprávě rovněž stojí, že „při naplnění skutkové podstaty bude vždy důležitý úmysl, s jakým je určitá informace vyzvídána či předávána, nikoliv povaha informace jako takové“. Senátorka Mračková Vildumetzová si ale nedovede představit, jakým způsobem by tento úmysl byl prokazován.
„Osobně mám problém s oběma pozměňovacími návrhy a četl jsem řadu e-mailů od v ČR žijících Rusů i komentář Petra Dimuna k záležitosti svobody slova. Zvážím podání pozměňovacího návrhu, který bude spočívat ve zrušení obou zmíněných ustanovení,“ říká její kolega z klubu ANO, nový ostravský senátor Martin Bednář.
Silná trojice a její pozměňovací návrh
Senátor Bednář podle všeho nebude jediným, kdo podá pozměňovací návrh. Chystá jej i trojice „těžkých vah“ v podobě místopředsedy ústavně-právního výboru Michaela Canova, předsedy stálé komise Senátu pro ústavu Zdeňka Hraby a bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové.
Všichni tři vyjádřili pro ParlamentníListy.cz proti návrhu svůj zásadní odpor.
Senátor Hraba připomněl, že přijímání legislativy prostřednictvím nesouvisejících poslaneckých přílepků je protiústavní, což nedávno konstatoval i Ústavní soud. Ruku pro návrh ale nemůže zvednout především z věcných důvodů.
„Až příliš připomíná totiž nejen ustanovení § 98 o podvracení republiky z roku 1961, ale hlavně tzv. výpraskový patent z roku 1854, kdy bylo možné uložit trest i za projevy nespokojenosti. Obávám se až příliš jednoduchého zneužití proti politickým oponentům,“ vysvětluje senátor z klubu ODS. Současná právní úprava podle něj postihuje nebezpečné jednání proti naší zemi dostatečně, stačí jen důsledně vymáhat.
„Jedná se o návrh zákona, který ve svých důsledcích znamená pro mě nepřijatelné omezení svobody slova. Pro svoji vágnost a gumovost by šel použít prakticky na cokoli, nejenže by nepohodlné šlo zavírat za jejich názory v pouhé internetové diskusi, ale zákon by mohl být v budoucnu zneužit i proti jejím dnešním autorům a obhajovatelům,“ říká i senátor Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých.
Canov si rozhodně nepřeje, aby se lidé opět báli vyjadřovat své názory tak, jako tomu bylo před rokem 1989. Proto se podílí na pozměňovacím návrhu, který by tento paragraf z novely Lex Ukrajina vyňal.
Vadí mu rovněž forma, kterou poslanec Exner nový trestný čin načetl. V tom se shoduje i s Danielou Kovářovou, která dokonce hovoří o podvodném pokusu novelizovat nesouvisející zákon.
„Tuto zhoubnou politickou praxi opakovaně kritizuje i Ústavní soud, protože vynechává řádný zodpovědný legislativní proces, a vyhýbá se tak námitkám legislativních odborníků,“ dodává s tím, že k textu neměla možnost se vyjádřit nejen legislativní rada vlády, ale ani ústavně-právní výbor v Poslanecké sněmovně.
„Ukazuje to, že standardní pojistky demokracie u nás jsou obcházeny,“ obává se bývalá ministryně spravedlnosti.
Sám text paragrafu podle ní umožňuje stíhání na objednávku, zejména za vyslovení kritických názorů vůči vládě. Včetně práce s gumovým pojmem „dezinformace“.
„Postižitelný by byl kdokoliv za cokoliv, navíc i ve fázi přípravy,“ obává se Kovářová.
Kromě připomínek, které zazněly i od jiných, upozorňuje také na fakt, že novela má nabývat účinnosti hned po vyhlášení. „To je v rozporu s legislativními pravidly vlády, a adresátům tak zásadní změny neposkytuje dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou,“ poznamenává.
Řešením podle ní není nic jiného, než že Exnerův přílepek bude z návrhu kompletně vyjmut. V tomto smyslu má být koncipován i pozměňovací návrh.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Má být zaveden nový trestný čin Neoprávněná činnost pro cizí moc?
autor: Jakub Vosáhlo
tatana
