Od té doby, co v listopadu loňského roku americké tajné služby obvinily Rusko z pokusů o ovlivnění prezidentských voleb ve Spojených státech, byl prezident Donald Trump konstantně obviňován z toho, že je v područí moskevského Kremlu, který diriguje jeho kroky.

„Co když je to ovšem naopak? Co když Trump ovládá Putina? Tato hypotéza se může zdát být lehce přitaženou za vlasy; ovšem při absenci důkazů pro opačné tvrzení je stejně tak pravděpodobná jako ta, která tvrdí, že je Trump v Putinově kapse,“ uvádí Politico.

„Představte si na okamžik scénář, ve kterém Trump úmyslně tahal Kreml za nos a opíral se při tom o vágní, leč zdánlivě pozitivní prohlášení o pro Rusko klíčových tématech, jako zrušení ekonomických sankcí a uznání poloostrova Krym za část Ruské federace. Výměnou za to získal – aniž by o to sám žádal – pomoc ze strany Ruska při své volební kampani ve formě kybernetických útoků a falešných zpráv,“ spekuluje dále autor článku.

Autor článku Marc Bennetts, který pracuje z Moskvy jako zahraniční korespondent, přiznává, že takové tvrzení je vysoce spekulativního charakteru. Nicméně za stejně spekulativní označuje i mnohá tvrzení, podle kterých je naopak Trump ovládán z Moskvy.

„Trumpův nedávný odklon od zdánlivě proruské pozice, po které zůstalo jen ticho po pěšině, zvyšuje možnost toho, že Putin byl od samotného počátku jen figurkou na Trumpově šachovnici,“ píše Bennets.

Od Trumpa a jeho týmu by prý taková strategie nevyžadovala ani nijak příliš mnoho úsilí. „Stačilo mu, aby jen čas od času vystoupil s nějakým mlhavým prohlášením, které by mohlo být Kremlem interpretováno jako proruské, jako to, že s Ruskem hodlá zacházet jako s ‚rovným partnerem‘.“

„Koneckonců Rusko potřebuje Trumpa mnohem více, než on potřebuje Rusko. Americké a evropské ekonomické sankce uvalené proti Rusku Obamovou administrativou, spojené s klesajícími světovými cenami ropy, zasáhly ruskou ekonomiku skutečně tvrdě,“ zdůrazňuje autor článku.

V dnešním Rusku žije okolo 20 milionů lidí, což představuje zhruba 15 % ruské populace, pod hranicí chudoby. Od roku 2014, kdy došlo k uvalení sankcí, se do trýznivé životní situace dostaly tři miliony lidí.

Rusko v příštím roce navíc čekají prezidentské volby, ke kterým, jak se v Kremlu obávají, by mohlo přijít příliš málo voličů, což by mohlo poškodit kredibilitu režimu. Zlepšení vztahů se Spojenými státy, které by mohly v ideálním případě uznat i Krym za část území Ruské federace, by Vladimiru Putinovi a jeho vnitřnímu kruhu ohromně pomohlo.

Právě z tohoto důvodu se mohl Putin zaměřit na kandidáta, který slíbil, že se na tento problém „podívá“.

Rusové jsou v šoku

Dalším indikátorem toho, že teorie o Trumpově hře s ruskou figurkou by mohla být pravdivá, je i reakce ruských činovníků na poslední vývoj ve Washingtonu.

„Když z Bílého domu v polovině února zaznělo, že se Spojené státy zrušit protiruské sankce nechystají, někteří ruští politici byli viditelně zaskočeni,“ píše britský novinář.

„Opěvování Donalda Trumpa v ruských státních médiích, která Trumpa ruskému obecenstvu prezentovala jako ‚alfa samce‘, zmizelo téměř přes noc.“

„Došlo k naprostému výpadku Trumpa ze státních kanálů,“ napsal na Twitter známý ruský novinář Alexej Kovaljev.

Aby toho pro Rusko nebylo málo, později byl ještě ze své pozice odvolán Michael Flynn a jeho místo zaujal generál Herbert Raymond McMaster, jehož jmenování veřejně uvítal zřejmě největší kritik Putinova režimu ve Spojených státech senátor John McCain.

V této souvislosti je dobré všímat si toho, jak o Rusku hovoří sám prezident Trump. Háček je v tom, že Trump o Rusku prakticky vůbec nehovoří. Například ve svém pondělním proslovu v americkém Kongresu slovo „Rusko“ nezaznělo ani jednou.

Jednání o setkání obou hlav států započaly

Proces příprav na setkání mezi prezidenty Spojených států a Ruské federace Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem započal, nicméně konkrétní datum zatím známo není, prohlásil zástupce ministra zahraničí Ruské federace Sergej Rjabkov.

O budoucím setkání mezi oběma prezidenty se diskutovalo na první schůzce mezi ministry zahraničí USA a RF Sergejem Lavrovem a Rexem Tillersonem na zasedání ministrů skupiny G20 v německém Bonnu.

„Hovořilo se zejména o problémech ve vzájemných vztazích a také o budoucích kontaktech na různých úrovních, včetně příprav na první setkání obou prezidentů. Rovnou ovšem uvádím, že žádné konkrétní údaje týkající se data a místa setkání zatím dostupná nejsou. Praktická příprava k uskutečnění schůzky již začala,“ uvedl ve svém proslovu ve Státní dumě Rjabkov.