„Co je uznání? Uznání znamená, že někoho vnímám jako partnera pro (jakékoli případné) jednání, beru ho jako právní subjekt. Uznání, ať implicitní nebo explicitní, je základ. Uvnitř států to za mne supluje stát, tudíž nemusím obcházet všechny sousedy a říkat jim: Uznávám vás, a oni taky ne, protože máme občanský zákoník,“ poznamenal Hasenkopf. 

„V mezinárodním právu nad státy už žádný stát ani žádný občanský zákoník není, mezinárodní právo ponechává uznání na úvaze každého jednoho státu (přičemž ideálem pro stát je, aby ho uznávali všichni, a ne pouze přátelé Palestiny). Zejména u nově vzniklých států nebude stačit konkludentní uznání, ale vhodné bude uznání výslovné,“ dodal. 

Samo mezinárodní právo (obyčejové – Montevidejská úmluva se to pokusila kodifikovat, ale jen pro Latinskou Ameriku) stanoví dle jeho slov jen tři předpoklady pro uznání státu: Musí tu být nějaké území, na tom území musí být nějaké trvalé obyvatelstvo, a musí zde být funkční vláda (proto třeba Jedličkův Liberland je bez šance).

„Prostě musí zde FAKTICKY existovat funkční, organizovaná, od jiných ohraničitelná veřejná moc. Pak tady máme právo na sebeurčení, to patří k základním principům mezinárodního práva, tedy pokud se zrovna nerozpadá váš vlastní stát, pak se základní princip mezinárodního práva stává neomluvitelným zločinem, jak jinak – viz reakce Španělska na snahy o osamostatnění Katalánců... A pak tady máme princip lex posterior, jeden ze základů jakéhokoli práva vůbec (metaprincip – funguje bez ohledu na to, zda ho uznáváte nebo ne, podobně jako gravitační zákon). Např. uznají-li si státy A a B hranice, neznamená to povinnost státu A bránit samovolnému rozpadu státu B a uznávat jeho hranice i poté, co se stát B rozpadne (např. se od něho odtrhnou, cestou výkonu práva na sebeurčení, státy C, D a E). Záruky samozřejmě nadále platí pro subjekt, který ze státu B zůstal, je-li jeho právním pokračovatelem,“ vysvětlil Hasenkopf.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal včera dekrety o uznání Luhanské a Doněcké lidové republiky. Uznání separatistických regionů na východě Země je však nejen podle představitelů EU a Velké Británie porušením mezinárodního práva. Putin následně nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách s cílem „zajištění míru“.