Profesor Martin Kovář, historik specializující se především na dějiny anglosaské části světa, v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti uvedl, že bohužel nejsme zdaleka tolik vzdáleni možnému vypuknutí války, jak si asi většina obyvatel EU myslí.

„Koneckonců vztahy na Balkáně jsou velmi napjaté, Turecko vyhrocuje vztahy vůči Izraeli. Napětí na rusko-ukrajinské hranici a na východní Ukrajině by se dalo krájet, takže jsme se určitě této možnosti nevzdálili. Navíc nedávno jsem ve svém rozhlasovém pořadu mluvil s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, a mimo jiné jsme se bavili o evropské integraci a o tom, jak koronavirová krize ukázala neakceschopnost EU, a ona říká, že je přesvědčena o tom, že 21. století bude stoletím národních států. Já si to myslím taky, a není mi nijak proti mysli resuscitace, nebo renesance národních států. Ale zároveň také připouštím, že čím více národní státy budou silnější, a čím méně bude Evropa moderovaná zastřešujícím Bruselem, tak tím více může nejen na periferii, ale i jinde, vzrůst nebezpečí střetu, konfliktu, a teď se nebavím o katastrofách typu 2. světové války, ale o dílčích lokálních střetech. To si umím představit: Středomoří, Řecko, Turecko,“ řekl Kolář.

Zdůraznil, že Evropané se mají stále velmi dobře. I Češi se mají velmi dobře. Zvláště např. ve srovnání s rokem 1942, kdy na našem území zuřila heydrichiáda v plném proudu. Ale napětí v Evropě podle jeho názoru opravdu houstne. Za rok za dva se může ukázat, že myšlenka národních států je silnější, než se nám mohlo zdát před pár lety.

„Navíc, jak ukázal příklad Francie, tak některé evropské země jsou bez přehánění těhotné občanskou válkou. A jak známo, občanské války, co do krutosti, bývají často horší, než války mezi velmocemi,“ upozornil Kovář.

Pokud jde o národní státy, Kovář oceňuje, když se menší evropský stát, jako např. Maďarsko nezdráhá říct svůj názor, i když je to názor, který není v souladu s kompromisem, k němuž dospěly ostatní země EU.

„Já jsem rozhodným stoupencem evropské integrace, ale v té podobě, o které mluvil Charles de Gaulle, což je Evropa vlastí, úzká mezivládní spolupráce, svobodný obchod v rámci Unie. Klidně Schengen. Ale znovu opakuji, co nejužší spolupráce na mezivládní úrovni. A pokud by EU směřovala tímto směrem, a nesnila své zdivočelé sny o evropském superstátu a evropské federaci, tak by nebylo vášnivějšího zastánce integrace, než jsem já. A to, že to dneska zase sílí, není náhodou,“ pravil Kovář.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Ale aby mi bylo dobře rozuměno, ani náhodou bych nepodepsal to, co říká Marine Le Penová. Ona řekla zásadní věc, změnila v jednom ohledu rétoriku, protože ví, že pokud chce ve Francii uspět, tak nemůže mluvit o vystoupení z EU. To pochopila i paní Le Penová a nyní říká: „Chci to vrátit někam k úzké mezivládní spolupráci.“ Třeba v tomto mi to je sympatické, a není zdaleka jediná. A kdyby se EU vyvíjela tímto směrem, tak bych s ní neměl žádný problém. Ale to dusivé, řečeno s Martinou Kociánovou, dusivé objetí nese výsledky, a to je brexit,“ pokračoval.

Nakonec se zastal maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle Kováře se řadě lidí nemusí líbit to, co Orbán dělá, ale skutečností je, že je to politik, který opakovaně vyhrál volby a pokud lidé říkají, že respektují demokratické principy, měli by respektovat i to, že Maďaři opakovně zvolili za svého premiéra Viktora Orbána. S názory jaké má.