Případný Brexit by znamenal, že by si v Kremlu začali myslet, že se „Evropa rozpadá“, a pokusili by se toho využít. Otevřená válka však podle něj nehrozí. NATO je však stále potřeba, protože brání Evropu před Východem. Vershbow dodal, že se na summitu ve Varšavě bude mluvit o prohloubení spolupráce mezi NATO a Evropskou unií.

„Spolupráce mezi NATO a EU bude pokračovat, i v případě Brexitu." Stejně tak musejí podle představitele NATO dále fungovat i transatlantické vztahy.

Náměstek mluvil i o budoucím vysazení jednotek NATO u hranic Ruska, aby nezaútočilo. Existují však i jiné hrozby než jen Rusko, včetně Islámského státu, nestability střední Asie a mnoho dalšího. „Problémy vyskakují ve všech směrech a my se tak orientujeme.“

• Celý pořad zde

Vershbow hodnotí současné vztahy Ruska a Západu jako nebezpečnější než v posledních letech studené války. Do toho se Islámský stát spojuje s Boko Haram, čímž dochází ke vzniku nové fronty.

Za zhoršení vztahů s Ruskem podle něj nemůže Západ, spíš se země odcizila a propaganda udělala „z Rusů paranoidní nacionalisty“, kteří věří, že NATO má svou centrální kancelář, odkud plánuje „barevné revoluce“. Náměstek poté dodal, že územní svrchovanost nejen Ukrajiny je pro NATO důležitá a každá země má mít právo zvolit si svou budoucnost.

„NATO v konečném součtu neprohraje,“ řekl Vershbow a dodal, že NATO má lepší rozmístění, nasazení, více jednotek a lepší technologie.

„Musíme zrychlit rozhodování, a to nesmí být ohroženo chaosem, který je jednou ze zbraní hybridní války,“ řekl Vershbow a dodal, že je třeba bojovat proti „falešným neziskovým organizacím“. Hybridní válku přitom přirovnal ke Trojskému koni. Zároveň dodal, že není důvod k tomu, aby se jakkoliv měnily sankce vůči Rusku.

Na závěr ještě zmínil, že je nutné, aby členské země NATO dostály svým závazkům a platily slíbená 2 % HDP do obranného rozpočtu.