Ústav se zaměřil právě na cizince z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Do rozsáhlého průzkumu se loni zapojilo 741 cizinců v Praze a několika krajských městech, azylanti mezi nimi nebyli. Dosud se zjišťovaly hlavně názory Čechů na cizince, ne migrantů na život v Česku. Projekt podpořil Evropský integrační fond.

Zájem natrvalo zůstat v Česku mělo 76 procent Vietnamců, 62 procent Ukrajinců a 53 procent Rusů. Jen dočasně v ČR chce být a po určité době se chce přesunout do jiné země EU desetina Ukrajinců a Rusů a pět procent Vietnamců. Do vlasti se plánuje po určité době vrátit každý osmý Vietnamec, pětina Ukrajinců a čtvrtina Rusů. Zpět domů se chystají hlavně muži. Počítá s tím 22 procent mužů a 16 procent žen.

Nejdůležitějším důvodem pro život v Česku je pro cizince bezpečnost

V Česku se podle zjištění chtějí usídlit hlavně ti, co žijí v manželství, a to kvůli stabilitě pro rodinu. Zůstat by tu chtěly tři čtvrtiny ženatých a vdaných. Méně by tu chtěli žít lidé s nižším vzděláním. Zůstat si přejí víc středoškoláci než vysokoškoláci. Přání roste i s věkem. Z mladých od 18 do 28 let svou budoucnost v Česku vidí 55 procent, z osob nad 48 let tři čtvrtiny.

Nejdůležitějším důvodem pro život v Česku je pro cizince bezpečnost. Za ní následovala zdravotní péče a výše výdělků. Pro řadu lidí hrálo roli i dorozumění se česky. Nejméně důležitým kritériem byla česká kultura, zvyky, literatura či film a mírné klima.

Šťastnější byli lidé, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zájem o sloučení rodiny měli hlavně Vietnamci, Ukrajinci a Rusové ho spíš nepředpokládali.

Většina cizinců uvedla, že cítí, že od nich společnost očekává přizpůsobení českému způsobu života. Vnímá to tak 76 procent Ukrajinců, dvě třetiny Rusů a 74 procent Vietnamců. Začlenit se nechtělo osm procent cizinců - nejvíc Rusové, nejméně Vietnamci.

Jako hlavní překážku svého začlenění cizinci viděli zvládnutí jazyka a přízvuk

Předpokladem k úspěšné integraci, získání dobré práce a vzdělání je znalost jazyka. Celkem 52 procent Ukrajinců a Rusů a 33 procent Vietnamců uvedlo, že mluvené řeči velmi dobře rozumí. Velmi dobře pak mluví třetina Rusů a Ukrajinců a 23 procent Vietnamců, naopak špatně asi pětina Rusů a Ukrajinců a 37 procent Vietnamců. Velmi špatně česky píše 22 procent Ukrajinců 18 procent Rusů a 35 procent Vietnamců. "Znalost češtiny se zlepšovala s úrovní dosaženého vzdělání," uvedli autoři. Podle nich ženy své aktivní i pasivní znalosti ohodnotily lépe než muži.

Jako hlavní překážku svého začlenění cizinci viděli zvládnutí jazyka a přízvuk a také odměřenost Čechů. Nejčastěji se s odmítnutím setkali Ukrajinci, pak Vietnamci a nejméně Rusové.