Okresní soud v Harju 18. června odsoudil Vjačeslava Morozova k šesti letům a třem měsícům vězení za spolupráci s ruskými bezpečnostními službami proti Estonsku. Vedoucí státní zástupce Taavi Pern uvedl, že Morozov dlouhodobě spolupracoval s GRU, shromažďoval informace o estonské vnitřní, obranné a bezpečnostní politice a předával je Rusku. Morozov jednal konspirativně a za svou činnost dostával od GRU finanční odměny, i když ne vysoké. Byl naverbován během studií v Rusku a po přestěhování do Estonska se jeho aktivita zvýšila, informovala estonská bezpečnostní policie (KAPO).

KAPO uvedla, že univerzita v Tartu nebyla hlavním cílem Morozovovy špionáže, ale využíval svého postavení profesora k přístupu na konference a ke klíčovým osobám. Předával ruské rozvědce osobní údaje lidí, které považoval za možné kandidáty na verbování.

Estonské policejní oddělení proto nedoporučuje jezdit do Ruska studovat. Rusko představuje pro Estonsko největší bezpečnostní hrozbu, jeho cílem je narušit a přetvořit evropskou bezpečnostní architekturu a světový řád založený na pravidlech a obnovit svůj imperiální sen. Stejně jako to dnes dělá na Ukrajině, uvádí KAPO s výzvou, že osoby, které byly podobně Ruskem naverbovány, by se měly samy přihlásit a kontaktovat policii, než se k nim dostane KAPO.

Kohus tunnistas Viacheslav Morozovi süüdi Eesti vastases tegevuses, koostöös GRU operatiiv-agentuurluurega. Neil, kes juba värvatud, oleks targem ise kapoga ühendust votta enne kui kapo nendeni jouab. https://t.co/Ff2rPtXe3t pic.twitter.com/4bLmrBYF25

— Kaitsepolitseiamet (@kaitsepolitsei) June 18, 2024

Morozov byl profesorem evropsko-ruských studií na univerzitě v estonském Tartu. Dle serveru SeznamZprávy byl Morozov schopen se skrze svou akademickou kariéru dostat i do blízkosti českého ministerstva zahraničí. V roce 2017 poprvé přednášel v Ústavu mezinárodních vztahů (ÚVM) v Praze, které spadá právě pod ministerstvo zahraničí. V roce 2019 pak byl přizván do redakční rady vědeckého časopisu Mezinárodní vztahy. O dva roky později se dostal do vedení redakce.

Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake uvedl, že Ústav mezinárodních vztahů je příspěvkovou organizací a ministerstvo zahraničí nemá pravomoc zasahovat do jeho personálií. Pracovníci ÚMV nemají přístup k citlivým informacím ministerstva, a zdůraznil, že redakční radu si ÚMV sestavuje samostatně.

Ředitel provozu ÚMV Jiří Mach potvrdil, že Morozov neměl přístup k žádným citlivým informacím nebo systémům ústavu a působil pouze externě v redakční radě časopisu. „Pan Morozov s námi nespolupracoval na citlivých záležitostech, neměl přístup do žádných našich systémů, působil pouze externě v redakční radě časopisu. Skrze působení v redakční radě neměl možnost se dostat k žádným citlivým informacím,“ cituje Macha CNN Prima NEWS.

Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Pan ministr bude záležitost řešit s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů,“ uvedl mluvčí resortu Drake.