Více než devět set případů antisemitismu zaznamenaly nevládní organizace v Berlíně; je to o celých šedesát procent víc než v roce 2016. „Většinou šlo o urážky nebo propagandu na ulici nebo internetu. Situace se zhoršuje,“ dodal Mareš.

„Antisemitismus je někdy těžko rozeznatelný od toho, co ty subjekty nazývají antisionismus nebo odpor vůči Izraeli,“ upozornil odborník na extremismus s tím, že do určité míry je to nové, nicméně obsahuje to i řadu tradičních antisemitských prvků. „Do určité míry se na tom podílí nová vlna migrantů z muslimských oblastí,“ poznamenal.

Mareš poukazuje na to, že tak vedle sebe existují oddělené skupiny. „Někteří nacionalisté a neonacisté jsou tvrdě antisemitští, k čemuž se přidává vlna antisionismu ve východní Evropě vedená slovanskými, pohanskými idejemi“,“ vysvětlil.

Vedle toho pak prý tu působí silná vlna muslimského antisemitismu, někdy maskovaného za takzvaný antisionismus, často orientovaná proti židům paušálně. Tyto skupiny se podle Marešových slov zase odkazují například na citace z Koránu namířené proti židům.

Tím to ale nekončí, předsudky a nenávist k židům čím dál vice otevřeněji ventilují i příznivci krajní pravice. „Řada moderních krajně pravicových stran se ale už staví k Izraeli úplně jinak, snaží se s ním budovat přátelské vztahy,“ dodal odborník a zmínil, že nejen Izrael se snaží přesvědčit evropské státy, aby zasáhly a přijaly deklaraci o antisemitismu.

Zvyšuje se totiž počet násilných činů, a to nejen v Německu, ale i ve Francii nebo v Itálii. „V Německu města už teď vyhlašují den kippy, kdy tisíce lidí ukazují solidaritu se židovskými sousedy,“ uvedl odborník s tím, že minimálně pět zemí Evropské unie to ale zatím odmítá. „Židovský stát vnímá útoky na svou existenci velmi citlivě,“ uzavřel Mareš.