Na popiskách vystavených fotografií však chyběla důležitá zmínka o britských či amerických bombardovacích svazcích a zájemci se tu dočetli jen o německém bombardování v průběhu války. Mnozí občané tak poukazují na to, proč není zdůrazněno, kdo vlastně na sklonku války v roce 1945 bombardoval plzeňskou Škodovku, hlavní nádraží a další cíle.

Slova typu „zase se o něčem nemůže veřejně hovořit“ zněla jako memento k 71. výročí osvobození. Stejně tak jako postěžování si na neznalou mládež, pro kterou mohlo být přečtení textů zavádějící.

Bez starosti…

Autor výstavy Stanislav Bukovský, který je výtvarným umělcem a keramikem, k tomu pro ParlamentníListy.cz řekl: „Fotky ležely v albu mladé paní Vřešťálové. Jejich autor zemřel v roce 2002. Určitě je za života někomu ukázal, ale ono nikomu ani nepřišlo, že by se z toho dala vytěžit výstava. V Plzni se mnohokrát vystavovaly fotografie, které pořídil špičkový fotograf Mirko Křen. Ty z osvobození jsou za 25 let notoricky známé a jsou dokonalé.“

Podle Bukovského jde o unikát svým příběhem. „Když si mladý patnáctiletý kluk začal dělat album, protože skaut byl zakázaný, tak kluci, kteří měli klubovnu v tom domě Vřešťálových, si dělali skauta tak nějak ‚na černo‘, ilegálně. A shodou okolností ten dům je v epicentru náletu na Plzeň, který se odehrál 18. dubna 1945. A on byl na svůj věk šikovným talentovaným fotografem. Takže fotografoval nálety, jejich dům, klubovnu a když přijeli Američané, tak se s klukama točili kolem nich, kamarádili se s nimi a album končí, že tatínek přišel z kriminálu, kde byl zavřený za Němců, a začal opravovat škody, které byly z toho náletu.“

O organizaci výstavy Stanislav Bukovský uvedl: „Odbor prezentace a marketingu města každoročně pořádá výstavu, odbor kultury je trochu bokem. Zadali mi ji a nemuseli se s tím dál zabývat, protože jsem jim udělal takových výstav více, takže ví, že když mi to zadají, tak je to dobré,“ pochvaloval si.

Netřeba zmiňovat?

Nálety Spojenců jsou fotografované především 18. dubna, kdy proběhlo bombardování, které se bezprostředně dotýkalo Vřešťálových a jejich čtvrti. „Rovněž je tam pár jiných fotografií z jiných náletů, především ten nálet 25. dubna na Škodovku. Tyto fotografie také nebylo nikdy vidět. Zabili tam plno jeho známých a hodně domů bylo zničeno. Hlavní nálet byl ale 17. dubna na Doubravku a nádraží a při něm zemřelo nejvíce lidí. Toho 25. dubna byl největší, Škodovka byla ze 70 procent zničena, ale ztrát na lidských životech bylo méně, protože od rána hlásili, že bude nálet, to se sice poslouchání zahraničního rozhlasu trestalo koncentrákem a smrtí, ale někdo to slyšel a rozkřiklo se to. Ta Škodovka byla více méně vylidněná, takže ztráty na lidských životech byly menší,“ uvedl na závěr Bukovský, který se k absenci jednoho slova – Spojenci – v popiscích nechtěl jakkoliv vyjádřit.

ParlamentníListy.cz oslovily rovněž tiskové oddělení Magistrátu města Plzně, které na dotaz nereagovalo. Povedlo se „ulovit“ náměstka primátora za KDU-ČSL Petra Náhlíka, který byl jedním z hlavních iniciátorů výstavy. Podle něj je jednoznačné, kdo tehdy Plzeň bombardoval a vědí to všichni. „Škodovka byla německá zbrojovka, tak je logické, že byla bombardovaná. To není nic překvapivého, že Spojenci shodili bomby a odhazovali je, když odlétali směrem na Štěnovice. Vzhledem k nepřesnosti tehdejších navigačních přístrojů se občas netrefili, to byla válka…“

Fabulace, záměr nebo zapomnětlivost?

Na reakce občanů i slova radního Náhlíka reagoval pro ParlamentníListy.cz bývalý městský zastupitel, nyní poslanec a krajský zastupitel za KSČM Jiří Valenta: „Jako vášnivý fotograf mám k fotografii a fotografickému sdělování velice pozitivní vztah. Dobře udělaná výstava může často člověku říci více, než nějaký tendenční profesor historie. Ten moment okamžiku zachytí jenom fotka, vyprávění je už přenesené nebo jsou tam určité fabulace třeba při výpadcích paměti. Zavádějící nebo neúplné popisky zas mohou člověka naprosto zmýlit a vyvolat úplně odlišný dojem. Jistě si dobře vzpomínáte na fotografie utopeného dítěte uprchlíků, tak to vyvolalo samozřejmě vlnu emocí. Takovéto fotografie, kterým je dán úplně jiný kontext, mohou historii hodně zatemnit.“

K tichu kolem slova Spojenci pak doplnil: „Tady by bylo dobré pátrat, zdali šlo o záměr autorů nějakým způsobem odvést pozornost od té těžké zodpovědnosti za bombardování, které na konci války už nemělo význam a přineslo stovky obětí a veliké ztráty na infrastruktuře. Ptejme se, zdali někteří lidé v dnešní době nechtějí historii mlžit a snižovat zodpovědnost Spojenců. Jak ten, který výstavu dělal, tak organizátor, by měli mít na mysli celostní, komplexní výklad historie, která by měla být úplná a nepoužívat tyto věci k selektivnímu prosazování vlastních názorů.“

Víme proč

K názoru představitele města pak v závěru Valenta řekl: „Pan Náhlík si historii vykládá po svém. Co dělá Amerika, je vždycky v pořádku, i kdyby prováděla genocidu. Ideologické podbarvení, které nemá s objektivitou nic společného. Ono je sporné, zda tehdy ještě Škodovka vyráběla pro Němce. Podle mne už v té době dávno nevyráběla a byla paralyzovaná. Vždyť válka byla rozhodnuta. Spojenci se blížili z obou stran a přišel zcela zbytečný nálet, který přinesl tolik lidských obětí. Myslím, že je i potvrzeno, že nálet byl účelový, aby se co nejvíce zničila infrastruktura, abychom byli po válce závislí na spojeneckých dodávkách a pomoci. Zejména když už byli domluveni se Sověty, kde je demarkační linie. Tak prostě vybombardovali svoji zónu, aby ji pak mohli zásobovat…,“ rozohnil se na závěr komunista Jiří Valenta.