Ve středu 27. července započne papež František svou pětidenní návštěvu Polska, ve kterém pravicová vláda „uzavřela dveře“ většině žadatelů o azyl. Právě otázka migrace je naprosto centrální ve Františkově pojetí církve. Z toho důvodu současný papež učinil z jejich přijetí jakýsi test pro ty, kteří se plánují dostat do nebe.

Papež František má na programu přijetí u polského prezidenta Andrzeje Dudy na hradě v Krakově. Poté bude za zavřenými dveřmi odpovídat na otázky polských biskupů.

Ještě před papežovým příjezdem se polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak postavil za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost v její opozici vůči imigraci, když prohlásil, že tragédie z francouzského města Nice, kde přišlo o život 84 lidí, je nevyhnutelným následkem multikulturalismu.

Papež František se v imigračních otázkách řídí striktně učením Bible. Ve svém projevu na Svatopetrském náměstí v Římě na začátku tohoto měsíce všechny své posluchače varoval, že na konci „budeme souzeni podle míry našeho milosrdenství“.

„Bůh nám na konci naší pouti sdělí: ‚Pamatuješ? Ten migrant, kterého chtěli všichni vypudit, to jsem byl já.‘“

Ve snaze inspirovat bližní papež František přivezl ze své návštěvy uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos zpět do Říma dvanáct Syřanů. Pomáhat lidem v nouzi je podle mnohých expertů naprosto nezbytné podle papežovy definice křesťana.

Svůj odpor vůči protiimigrační politice papež František vyjádřil již v únoru po své návštěvě Mexika, kdy na palubě svého letadla sdělil reportérům, že „člověk, který mluví o výstavbě zdí namísto mostů, není křesťanem“. Papež odpovídal na otázku týkající se kandidatury na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.

Polský komentátor veřejného dění Adam Szostkiewicz zmínil, že od papeže Františka očekává, že otevře otázku polské pozice vůči imigrační krizi v Evropě. „Je to centrální téma jeho evropské cesty. Jedná se o celoevropský problém,“ uvedl.

Szostkiewicz dodal, že se dá očekávat, že se papež pustí do kritiky polské politiky, kterou přirovnal k přístupu Piláta Pontského po ukřižování Ježíše: „Myjeme si ruce. Tohle se nás netýká.“ Zároveň ovšem předpověděl, že papežova slova mohou rezonovat v polském veřejném mínění jen velmi krátce a slabě, určitě ne dostatečně na to, aby došlo ke změně státní politiky.

Mnozí experti jsou velmi překvapeni tím, do jaké míry je polská protiimigrační politika dávána do souvislosti s potřebou ochraňovat polskou a katolickou identitu.

„Otáčení se zády k migrantům by nebylo naší společností tak jednoduše přijímáno, nedocházelo-li by k tomu ve jménu obrany křesťanství a polské národnosti,“ napsal do polského týdeníku Tygodnik Powszechny Leon Wisniewski.

Na papežovu návštěvu se v Polsku i ve Vatikánu důkladně připravují, což není žádným překvapením. Polsko zůstává ve stále více liberalizujícím se světě jednou z nejkatoličtějších zemí na světě – kolem 98 % z 38 milionů Poláků jsou pokřtění katolíci. Církev, která je spojována s opozicí proti nenáviděné komunistické vládě, zůstává i nadále velmi váženou institucí v Polsku.