Jak zmiňuje server Salzburg24, migrační krize rozdělila a změnila Rakousko. Novináři Christian Ultsch, Thomas Prior a Rainer Nowak se snaží ve své knize rozkrýt všechny procesy, které vedly k rozhodnutí otevřít hranice. Při přípravě knihy hovořili s ministry, vysokými úředníky, velvyslanci, dobrovolníky i zástupci humanitárních organizací. „Autoři knihy naznačují, jak Rakousko a další země kvůli humanitárním důvodům ztratily kontrolu nad děním a jak se ji snažily získat zpět.“

Klíčovým rozhodnutím několik měsíců po vypuknutí migrační krize bylo uzavřít tzv. balkánskou trasu, po které se na evropský kontinent dostávala většina migrantů z Blízkého východu. „Autoři knihy odkryli doposud nepříliš známou skutečnost, že nejvyšší američtí političtí představitelé se ve většině případů stavěli proti uzavření balkánské trasy. Stejný názor potom měla mezi evropskými politiky také německá kancléřka Angela Merkelová.“

Naopak rakouský ministr zahraničí a integraci Sebastian Kurz se stavěl pro tento návrh. Rakousko také jako první omezilo počet přijatých migrantů. To samé potom učinily i další státy a v konečném důsledku tak došlo k uzavření balkánské trasy. Jak ovšem autoři knihy zmiňují, kariéra aktuálně příštího kancléře Rakouska tehdy visela na vlásku. Nikdo tehdy netušil, jestli tentok krok bude v praxi účinně fungovat. „Šlo v podstatě o riskantní experiment,“ píše server.

Z Kurze se i díky jeho postojům k migraci stala politická hvězda. Ale jako první přišlo s návrhem na uzavření balkánské trasy Slovinsko. „Není tak moc důležité, kdo byl první a zaslouží si tak nějaké vyznamenání. Pravda je ale taková, že celý ten proces jsme zahájili my,“ říká v knize slovinský ministr vnitra Bostjan Sefic. Nicméně rozhodující „domino efekt“ vyvolalo právě Rakousko a stejně tak Maďarsko, které vztyčilo plot na svých hranicích a poslalo (společně s dalšími) policisty k makedonským hranicím.

Migrační krize měla v mnoha zemích i své politické důsledky. Konkrétně v Rakousku dle autorů knihy skončila politická kariéra kancléře a šéfa SPÖ Wernera Faymanna, který přirovnal maďarskou vládu na podzim 2015, kdy vztyčila na hranicích plot, k nacistům a vehementně propagoval liberální migrační politiku. „Naopak hvězda již tehdy oblíbeného Kurze se rozzářila naplno; a i v důsledku jeho postojů v oblasti migrace se nyní s největší pravděpodobností stane novým kancléřem.“