V úvodu pořadu hovořil o prezidentských pravomocích. Podivoval se nad tím, že dnes chce řada politiků omezovat pravomoci prezidenta, ale když to navrhovala ČSSD ještě před první přímou volbou prezidenta, sociální demokraté narazili. Tejc přesto trvá na tom, že by bylo dobré do určité míry oslabit prezidentovu moc nad Českou národní bankou. Připomeňme, že prezident vybírá členy Bankovní rady ČNB a nepotřebuje souhlas nikoho dalšího.

„Viděli jsme v minulosti u Václava Havla i u Václava Klause, že vybírali jen z určitého okruhu ekonomů... Finanční skupiny mají zájem na ovlivňování politického dění, koneckonců to vidíme v USA, a čím méně prostoru k ovlivňování finančním skupinám necháme, tím lépe,“ konstatoval host. Tyto finanční skupiny by mohly mít zájem ovlivnit chod nezávislé České národní banky. „Myslíte si, že takto mohl být ovlivněn i Miloš Zeman?“ ptala se moderátorka Zuzana Tvarůžková. „Já jsem přesvědčen, že Miloš Zeman ne, protože ta předvolební kampaň přišla rychle a nebyl na to čas,“ odvětil.  

Byl by rád, kdyby se Bankovní rada ČNB obsazovala stejně, jako se obsazuje Ústavní soud ČR, tedy za součinnosti senátu a prezidenta.

Pár slov věnoval i obecnému referendu. Podle Tejce bychom obecné referendum měli mít. Občané by měli mít možnost ho vyvolat. Příležitost se nabízela např. u otázky umístění amerického radaru v ČR, který měl stát v Brdech. Česká vláda i Spojené státy od záměru vybudovat u nás radarovou základnu ustoupily.

„Mohli bychom hlasovat např. o tom, jestli u nás chceme jaderné elektrárny nebo ne. Já sám bych hlasoval pro elektrárny, ale to není důležité. Důležité je, že lidé budou mít možnost hlasovat,“ pokračoval poslanec. Následně odmítl argument Tvarůžkové, že by občané mohli rozhodovat o věcech, o nichž nemají patřičné znalosti. „Lidé mnohdy volí politiky, kteří ty znalosti nemají, a přece ve volbách uspějí. Pokud používáme tento argument, zpochybňujeme demokracii,“ varoval Tejc.