Princip je takový, že odchov štěňat s průkazem původu je možný pouze pod hlavičkou chovatelské stanice. Pokud chovatel vlastní „papírovou“ fenu, ale nemá chovatelskou stanici, a přesto by měl rád štěňata s průkazem původu a nechce podporovat množírny, má v zásadě jedinou možnost, jak situaci řešit – zapůjčit svoji fenu za účelem nakrytí a odchovu vrhu do chovatelské stanice jiného chovatele.

Podle předpisů Mezinárodní kynologické federace (FCI) a Českomoravské kynologické unie (ČMKU) lze tímto způsobem zapůjčit fenu do chovatelské stanice pouze na jeden vrh. „Dohoda mezi majitelem feny s průkazem původu a vlastníkem chovatelské stanice o postoupení práv k chovu musí mít písemnou formu a musí být přiložena k přihlášce vrhu. Ve vztahu k chovatelskému klubu i plemenné knize ČMKU je za štěňata odpovědný výhradně chovatel, kterým je držitel chráněného názvu chovatelské stanice,“ vysvětluje institut zapůjčování feny do chovatelské stanice kynolog a funkcionář ČMKU – poslanec Radim Fiala z hnutí SPD, který se chovem psů dlouhodobě zabývá.

Vyhrožování a horentní částky

A právě tuto situaci prý zneužívají v praxi podvodníci, kteří nabízejí důvěřivým majitelům fen odchov štěňat s průkazem původu ve vlastní režii a pod chráněným názvem chovatelské stanice. Příběh o domněle solidárních chovatelích mívá ale ve většině případů špatný konec.

„Chovatel začne u majitele feny rozporovat plnění jeho povinností a s odkazem na odpovědnost za vrh vůči chovatelskému klubu i plemenné knize ČMKU a zachování dobrého jména vlastní chovatelské stanice si vyžádá štěňata do své péče. Následně požaduje po majiteli feny horentní sumy sahající do desetitisícových nebo statisícových částek za údajnou veterinární léčbu štěňat, která zničehonic onemocní anebo se u nich vyskytne jiný nenadálý zdravotní problém. Majitel feny už pak zpravidla nevidí ani štěňata, ani peníze za jejich prodej – chovatel provede zápočet vzájemných nároků a majiteli feny vyhrožuje udáním za týrání zvířat. Vše doprovází nátlak chovatele, který se vůči majiteli feny ohání důvěryhodně znějícími právními argumenty a předstírá vazby do vyšších společenských kruhů. Většina poškozených z obav o vlastní bezpečnost na uplatňování svých práv raději rezignuje,“ popisuje strukturu nových zločineckých praktik Kamila Šrolerová, právní expertka na problematiku ochrany zvířat a předsedkyně odboru sportu České obce sokolské.