„Sokolská organizace, založená již v roce 1862, patří k nejstarším spolkům v České republice. Během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát,“ napsali předkladatelé v čele s Václavem Klausem mladším v důvodové zprávě.

Vedle sportovních a tělovýchovných aktivit autoři připomínají členy Sokola jako nositele demokratických a humanistických principů. „Právě proto se všechny totalitní ideologie 20. století soustředily primárně na likvidaci Sokola,“ poznamenávají.

Vybrané datum 8. října se vztahuje podle zdůvodnění k protektorátnímu roku 1941. V tento den němečtí nacisté Sokol rozpustili. V noci na 8. října gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků.

Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna schválila návrh zrychleně už v prvním čtení.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. V českém kalendáři je zatím 13 významných dnů.

Sněmovna ještě nezačala projednávat jinou předlohu, kterou chce skupina poslanců uzákonit Den mateřských škol. Připadal by na 17. leden. Už do druhého čtení se naopak dostala novela o státních svátcích, která by pozměnila název svátku 17. listopadu. Připomínal by se nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale i jako Mezinárodní den studentstva.

Naposledy schválili zákonodárci rozšíření seznamu významných dní loni. Přidali do něj 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje na památku aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a 9. březen jako Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince.