V Poslanecké sněmovně bylo dnes zahájeno projednávání rozpočtu na příští rok, který vláda předložila se schodkem 295 miliard korun. Součástí rozpočtu je pomoc občanům s energetickou krizí na výdajové stránce a třeba daň z mimořádných zisků na stránce příjmové. Právě to kritizuje opozice s tím, že tato daň ještě ani nebyla Sněmovnou schválena.

„Takže tady bude první čtení rozpočtu, kde už se s těmi penězi počítá, ale přitom vůbec nevíme, jestli to není z říše snů pana ministra Stanjury,“ prohlásila Schillerová těsně před jednáním.

Rozpočet jako první hájil před poslanci premiér Petr Fiala. „Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem doslova krizového managementu,“ prohlásil ve Sněmovně Fiala.

Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál, slíbená konsolidace je ale prý i nadále v plánech vlády na příští roky. „Tyto plány jsme byli nuceni posunout a odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak růst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit,“ slíbil premiér.  

Výraznou částkou schodkového rozpočtu je podle ministra financí Stanjury pomoc s cenami energií. „100 miliard bude směřovat na kompenzace za stanovení maximálních cen energií. Zbylá částka pak bude směřovat například na valorizace důchodů, příspěvek na bydlení nebo na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií,“ uvedl.

Překvapivě ostrou debatu vyvolal příspěvek na mobilitu, který chce vláda zvýšit z 550 korun na 900 korun měsíčně. To ale podle opozice nestačí.

Ještě před rozpočtem Sněmovna schválila novelu, která zvyšuje příspěvek na mobilitu. Vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Aleš Juchelka (ANO) navrhoval, aby příspěvek činil 2000 korun měsíčně, Lucie Šafránková (SPD) navrhovala odstupňované příspěvky 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun za měsíc.