Brudňák už má za sebou pobyt ve vězení za výměnu panáčků na pražských semaforech. Podílel se také na vyvěšení obřích trenýrek nad Pražským hradem nebo fingovaném atomovém výbuchu v přímém přenosu České televize.

Nejprve přišla řeč na vyvěšení červených trenek nad Pražským hradem. „Já jsem při projektu červené trenky udělal jeden díl práce a ta práce spočívala v tom, že jsem byl jeden z těch tří, kteří přímo instalovali červené trenky na stožáru na Pražském hradě,“ přiznal.

Svěřil se také s tím, jaké to bylo, když seděl za výměnu panáčků na semaforech měsíc v pankráckém vězení: „Já jsem dostal psychologický rozbor mojí osoby, který vznikl na Pankráci, a tam bylo napsáno Roman Týc/David Hons. Tam bylo zajímavé, že už ten systém mě bere jako umělce, performera víc než jako institucionálního Davida Honse,“ uvedl s tím, že Hons je jeho jméno, které získal fiktivním oženěním se a které bylo uvedeno na nelegálně upraveném občanském průkazu.

Cílem Ztohoven je prý vyvolat ve společnosti diskusi. „Některá témata nechce společnost reflektovat nijak. A říkat lidem, co si mají myslet, to dělá kdejaká komerční společnost, kdejaká politická strana, to my říkat nechceme. My chceme, aby na to lidi přišli sami. Jediné, co můžeme a chceme udělat, je poslat debatu nějakým konkrétním směrem. Protože mě samotného debata zajímá a její výsledek také. Protože sám se chci také posouvat a vyvíjet.“

Ovšem některé věci, které Ztohoven provádí, nejsou legální. „Myslím, že legálnost vychází ze zákonů, které z mého subjektivního pohledu jsou tak nepevné a tak pod vlivem zájmů různých skupin a jednotlivců, že... A ty zákony jsou čím dál složitější, je v nich strašně těžké se orientovat. Takže já zákony neberu jako dogma, ale jako něco, co by nám mělo pomoct se zorientovat ve společnosti. A ne že bychom je měli definitivně respektovat a vnímat.“

Ve skupině jsou prý dva právníci, jeden z nich je aktivní právník, který není členem Ztohoven, ale prý ji hodně ovlivňuje. A jeden z členů Ztohoven, Petr Žílka, prý má právnické vzdělání.

Když své plánované akce konzultovali s právníkem, ten jim řekl, že to záleží na tom, kdo případ dostane do ruky. Právník jim v podstatě řekl, že jejich akce nejsou legální či nelegální, ale že jsou diskutabilní. „Většina těch projektů se dotýká hranice zákona a potom je otázkou interpretace toho zákona, jestli ten čin byl za hranou toho zákona,“ řekl Brudňák.

Svěřil se také s tím, že směr, kterým se ubírá vyšetřování kauzy červených trenek na Hradě, se mu nelíbí: „U červených trenek se debata vede o tom, kolik jsme poničili střešních tašek. To je debata, která je mimo mou původní představu toho, kam by se ta debata mohla vést. A nakonec systém, kterého jsem součástí, tak si najde toho, čeho se může chytit. Debata o tom, jestli je morální a etické sejmout ze štangle domnělý symbol tohoto státu a defragmentovat ho na 1152 kusů, navázat na něj bitcoiny a rozdat ho lidem, je nad rozlišovací schopnosti této společnosti, státu a zákonů. On hledá tu cestu, kterou by nás mohl exemplárně potrestat, najde faktický momenty, skrze které by to šlo, a skrze ně to pak zkusí. Problém celé této kauzy je, že se neměla vůbec dostat k trestnímu soudu, měla se řešit u občanského soudu a měla se vést na rovině, jestli jsme poškodili, nebo nepoškodili a jestli jsme to udělali úmyslně, nebo neúmyslně. Protože naším záměrem nebylo zdevastovat střechu.“

Celé video je ZDE