Rusko je dnes Západem obviňované prakticky ze všeho možného, například z elektronické propagandy, kdy Západ hrozí, že případný kybernetický útok ze strany Ruska vyhodnotí jako útok vojenský a bude na něj tak i reagovat. Je to velmi rozdílná atmosféra od dob vlády Borise Jelcina, kdy se ruský stát postupně hroutil a byl očekávaný velký výprodej všeho, co mohlo mít nějakou cenu. V té době Západ proti Rusku naprosto nic neměl a naopak usiloval o jeho začlenění do západních struktur a to hlavně ekonomických a hospodářských. Vše se začalo radikálně měnit s nástupem Vladimíra Putina, který kolaps Ruska postupně odvrátil, zahájil poněkud jinou formu politiky a ze vztahu podřízení se Západu se mu podařilo vymanit.

Podle Bašty protiruské sankce poškozují hlavně ruské občany. „Po dlouhých letech, kdy šla životní úroveň nahoru, tak stagnuje nebo klesá,“ uvedl s tím, že sankce ale v žádném případě nepoškodily vztah mezi vedením, které je zosobněno prezidentem Vladimirem Putinem a ruskými občany. Naopak, od roku 2014 dosahuje podpora Putina mezi obyvatelstvem rekordní úrovně a nevypadá to, že by mohla poklesnout. Střední třída a inteligence se chová občas více kriticky, ale nedá se říci, že by opozice vůči současnému systému měla nějakou podporu, je spíše marginální.

Podle Bašty je otázkou, jestli ti, kteří útočí na prezidenta, mají představu, co by znamenalo pro Rusko, pro Evropu a pro svět, kdyby Putin odešel.

Bašta upozornil také na to, že míra iracionality v mezinárodních vztazích je dost vysoká. Mohli jsme to vidět při pádu malajského letadla nad Ukrajinou před dvěma lety. „Když to zpětně hodnotím, chybělo málo, v době výročí vzniku první světové války, prakticky na stejném území mohlo vypuknout něco velmi podobného,“ uvedl.

Ohledně míry iracionality také uvedl, že nejvíce bojechtiví jsou ti, kteří jsou na případnou válku nejméně připraveni. „Když se rozhlédneme po ČR, tak přesně ty síly, které přibližně 15 let dělaly co mohly, aby naše armáda nedostávala peníze, tak přesně ti dneska nejvíce volají po tom, jak je třeba vůči Rusku a specielně vůči prezidentu Putinovi postupovat tvrdě a jakým způsobem vlastně se máme připravit na to, že někde v Pobaltí nebo na východě Ukrajiny může vypuknout konflikt, do kterého budeme zapojeni,“ uvedl s tím, že ve skutečnosti nemáme armádu, ale pouze expediční sbor, který dříve měly koloniální mocnosti. A ten náš „expediční sbor“ zasahuje v bývalých cizích koloniích.