Více než čtyřminutové video natočil náhodný kolemjdoucí a ze záběrů je jasně patrné, že do Rakouska přicházejí ze zemí Blízkého východu a Afriky nejenom budoucí inženýři a vědci, ale také performeři a baviči. Mladý muž arabského vzezření nejprve mává rukama a snaží se pomocí předem pečlivě secvičené sestavy zastavit tramvaj. Po několika vteřinách se mu to skutečně daří a řidič zastavuje. Byť tady je nutno dodat, že muž si pro větší intenzitu svého záměru lehá na koleje.

Dalších dvacet vteřin předvádí umělec druhou část své sestavy přímo na zemi. Nejdříve nehybně leží na zádech a pravděpodobně tak simuluje pro umocnění uměleckého zážitku svoji smrt. Potom však náhle nastává jeho zmrtvýchvstání a on se otáčí ze zad na břicho. Chvíli pozoruje dění kolem sebe a následně válí v prvotřídní kvalitě sudy přímo k tramvaji. Jeho umělecký program zde graduje a rozervaný umělec začne bušit a kopat do kabiny, kde sedí nechápající řidič.

Svá vzrušená gesta doprovází nesrozumitelnými, ale emotivně laděnými výkřiky, jež pomáhají i k umění vlažnému publiku pochopit, co se právě odehrává v jeho duši. Poté vyskakuje zpět na nohy a volá cosi o Alláhovi. V této chvíli je jeho projev poněkud radostnější a dává tušit, že umělec ještě neztratil všechnu naději. Muž si ladnými kroky, jež připomínají Vlastimila Harapese v dobách jeho největší slávy, popoběhne asi padesát metrů před tramvaj, kde mává rukama a tleská.

Je pouze chybou neuvědomělého vídeňského publika, že nedokáže snahu muslimského uprchlíka náležitě ocenit. Většinu kolemjdoucích skutečně nechává mužovo životní vystoupení chladnou a jde si dál svojí cestou. Těžko říci, jestli je hlavním důvodem jejich latentní islamofobie či jen pouhé nepochopení jeho uměleckých záměrů. Mladý umělec se však nevzdává a ve snaze získat si jejich pozornost se odhodlává k další překvapivé kreaci.

Povzbuzen klaksony se vrhá přímo do křižovatky, kde naznačí pohyb doleva a poté se překvapivě vrhá doprava, kde s neuvěřitelnou lehkostí naskakuje na právě zastavující vůz. Jeho pohyb připomíná klasického „placáka“ do vody. Dalších pár vteřin muž setrvává ve své pozici přilepený na čelní sklo a karosérii, než k němu přicházejí nadšení diváci a snaží se jej obdivně dotýkat a získat tak aspoň část jeho obdivuhodné energie a nadšení z pohybu.

Další mužovo vystoupení je oslavou lidského ducha a svobody. Muž si svléká své svršky, a přitom je neustále v pohybu. Nyní je zcela jasné, kdo vládne rušné vídeňské křižovatce. Ale to ještě není zdaleka vše. Muž se náhle rozebíhá směrem k tramvaji a hbitě se šplhá nahoru ke trolejovému vedení. V tuto chvíli zažívá mladý umělec skutečně triumf ducha a absolutně si podmaňuje své publikum. Chvíli si pohrává s vedením a poté se kutálí zpátky na zem, kde je doslova zasypán věrnými fanoušky.