Ke kontroverznímu kroku přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma se po dlouhých letech spekulací ze stran jeho předchůdců odhodlal americký prezident Donald Trump. Podobný krok ohlásil i český prezident Miloš Zeman, svá slova pak minulý měsíc potvrdil na Pražském hradě při příležitosti oslav 70 let vzniku státu Izrael, za což se mu dostalo bouřlivého potlesku.

Izrael posílil na klíčových místech bezpečnostní opatření v obavě z palestinské reakce. Palestinský prezident Mahmúd Abbás v reakci na Trumpovo prosincové oznámení o přesunu ambasády pozastavil styky s americkou administrativou a nepovažuje za vhodné, aby nadále působil jako mediátor v mírových jednáních mezi Izraelci a Palestinci. Radikální hnutí Hamás, které kontroluje pásmo Gazy, uspořádalo několik velkých demonstrací proti izralesko-egyptské blokádě palestinského území. Protesty mají vyvrcholit právě dnes, kdy se očekává na izraelsko-palestinské hranici přítomnost desítek tisíc Palestinců.

Hamas naznačil, že desítky tisíc Palestinců by se mohly pokusit prolomit hraniční bariéru, aby využily svého „práva návratu“ na dříve ztracená území. Palestinci se totiž chystají na zcela jinou významnou událost – zítřek považují za den národní tragédie. Takzvaná al Nakba, tedy palestinský exodus, označuje útěk palestinských uprchlíků během izraelské Války za nezávislost a v letech bezprostředně po ní. Zhruba dvě třetiny obyvatel pásma Gazy mají za předky právě tehdejší palestinské uprchlíky.

K chystanému přesunu velvyslanectví se vyjadřují i teroristé. Šéf Al-Káidy Ajman Zavahrí vyzval muslimy, aby zahájili džihád proti Spojeným státům. Na Chrámové hoře vypukly v neděli první střety mezi židy a muslimy. Podle očitých svědků na svatou půdu vstoupily skupiny Izraelců i Palestinců. Zatímco Izraelci zpívali, Palestinci volali „Bůh je veliký“. Místní policie několik návštěvníků odvedla pro porušení provozních pravidel a vytváření konfliktů.

Případné prolomení hraničních zátarasů by mohlo vyústit v použití síly ze strany izraelské armády. Od 30. března, kdy protesty začaly, zemřelo na hranicích 42 Palestinců a téměř dva tisíce utrpěly zranění. Evropská unie Izrael kritizovala za nepřiměřené použití síly. Izrael posílil hraniční kontroly o bojové bataliony, speciální jednotky, rozvědčíky nebo odstřelovače. Izraelské letectvo do oblasti shazuje letáky, vyzývající Palestince, aby se od míst drželi dál.

Jeruzalém, považovaný Izraelci i Palestinci za jejich hlavní město, je bodem sváru již velmi dlouho. Město je od roku 1967 sjednoceno, Palestinci na jeho území smějí žít, nemohou však získat občanství. Anexe Jeruzaléma byla označena za okupaci a opakovaně ji kritizovala například Organizace spojených národů. Staré město je tradičně rozděleno do čtyř čtvrtí: arménské, křesťanské, židovské a muslimské.

Oslavy otevření ambasády mají začít v 16 hodin místního času. Na akci kromě Benjamina Netanjahua promluví také americký velvyslanec David Friedman. Oslavy se zúčastní i dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka se svým chotěm, prezidentovým poradcem Jaredem Kushnerem. Přesun ambasády je zatím spíše symbolický, ani jeden ze zhruba osmi set zaměstnanců tel avivské ambasády se v dohledné době do Jeruzaléma nechystá.

Američané s Izraelci teprve musí najít vhodné místo, kde by v Jeruzalémě mohli postavit novou budovu velvyslanectví tak, aby splňovala velmi přísné bezpečnostní požadavky. To může trvat i několik let. Prozatímním sídlem ambasády v Jeruzalémě bude současná budova amerického konzulátu, kde si mohou američtí občané například vyřídit pasy nebo víza.