Již koncem loňského roku uvedl španělský ministr pro migraci José Luis Escrivá, že na Kanárských ostrovech by měla vzniknout nová ubytovací zařízení pro migranty o kapacitě zhruba 7 000 lůžek. Nový plán tak reaguje na zvýšený příjezd uprchlíků v roce 2020, kdy španělské ministerstvo vnitra zaznamenalo na ostrovech zhruba osmkrát více nezadokumentovaných běženců než o rok dříve, konkrétně jde o nárůst z 2 687 v roce 2019 na 23 023 v roce 2020. Za obrovským nárůstem je podle všeho i pandemie covid-19, která přinesla severní a subsaharské Africe ekonomické komplikace spojené s úbytkem příležitostí v cestovním ruchu a v dalších odvětvích.

Termín otevření nových ubytovacích kapacit se kvapem blíží, zmíněných 7 000 míst má být na ostrovech Gran Canaria, Tenerife a Fuerteventura otevřeno již v půlce února ve čtyřech předem vybraných lokalitách. Tím se trochu odlehčí dvěma stanovým městečkům, která byla otevřena na ostrově Gran Canaria v souvislosti s loňským zvýšeným příchodem utečenců. Nové ubytování najdou běženci povětšinou v nepoužívaných vojenských objektech, kde budou rozmístěny venkovní stany a migranti zde budou mít poměrně volný pohyb. V budoucnu mají být stany nahrazeny dlouhodobějším řešením.

Ne všichni to ale vidí růžově. Txema Santana ze španělské proimigrační neziskovky Španělská komise pro uprchlíky (CEAR) varuje před nárůstem napětí v místních komunitách. „Hromadění lidí na místech, jako jsou Kanárské ostrovy, nepřinese nic dobrého ani místním, ani uprchlíkům, neboť to komplikuje jejich přístup k právům“. Vláda podle Santany na situaci reaguje se zpožděním a kromě špatné koordinace s lokální samosprávou zanedbává i životní podmínky a práva migrantů. Problém tkví i v neochotě španělské vlády přemisťovat větší počty migrantů do kontinentálního Španělska v obavách, že by to motivovalo další vlny lidí, aby se vydaly na cestu do Evropy.

Santana minulý týden na Twitteru také sdílel graf, který monitoruje počet běženců, volících „kanárskou cestu“. Na grafu je jasně vidět, že k příchodu velké části běženců došlo až v říjnu a v listopadu 2020. Můžeme také vidět, že leden 2021 přinesl meziročně výrazný nárůst a je otázkou, zda data za únor nebudou pokračovat ve stejném trendu. Jen za prvních 15 dní ledna 2021 přijelo na ostrovy meziročně o 234 % více běženců.

#FronteraSur en febrero de 2021.

¿Sube o baja la ruta canaria? Pues ambas cosas a la misma vez.

Titular 1: En enero de 2021 han llegado tantas personas como en enero y abril de 2020.
Titular 2: Enero de 2021 es el mes con menos personas llegadas desde septiembre de 2020. pic.twitter.com/cskyJPU8OQ

— Txema Santana (@txemita) February 4, 2021

A skutečně, španělské orgány situaci nezvládají. Již v listopadu prosákly na veřejnost informace o poměrech v narychlo postavených záchytných centrech. „Před několika dny jsem tam viděla řady přeplněných stanů, kde lidé čekají celé dny. Spí tam na zemi a jednu toaletu jich sdílí 30 až 40,“ uvedla tehdy Judith Sunderland, zástupkyně ředitele neziskovky Human Rights Watch pro Evropu a střední Asii. Podle Sunderland to na Španělsko nevrhá dobré světlo.

Situaci se znepokojením sleduje i předseda pravicové strany Vox, Santiago Abascal. „Situace na Kanárských ostrovech je neudržitelná. V domech panuje strach, na ulici násilí a pokračuje invaze podporovaná vládou. Píše mi odtamtud mnoho zoufalých lidí,“ napsal Abascal na Twitter 21. ledna.

La situación en Canarias es insostenible

Hay miedo en las casas, violencia en las calles y continúa la invasión promovida por el gobierno

Me escriben muchas personas desde allí, desesperadas

Qué rabia no poder ayudarles más. Y qué motivación para dar la batalla hasta el final

— Santiago Abascal  (@Santi_ABASCAL) January 21, 2021

V posledních dnech došlo k vážnému vyhrocení situace. Jak informuje španělský deník El País, stav v některých záchytných centrech se ze špatného změnil ve strašný. Uprchlíci, kteří dříve byli internováni i v přístavech, školách a hotelech, se totiž nově přesunují do oněch velkých záchytných center, popsaných dříve. Objevuje se údajně strach z deportace, dochází k protestům a hrozbám hladovkou, sebepoškozováním a dokonce sebevraždami. Jak El País informuje, minimálně ve dvou centrech byly v rukou migrantů k vidění slogany, jako „Smrt, nebo Evropa“, či „Kanáry jsou vězením pro migranty“.

Azíz Buábid, migrant zadržovaný na ostrově Gran Canaria, pro El País uvedl: „Vězeň alespoň zná délku svého trestu, kdežto já nevím, kdy Kanárské ostrovy opustím. Mezitím moje děti čekají, kdy jim pošlu peníze.“ Velká nespokojenost se točí kolem nového tábora v Las Raíces, kde je ubytováno mnoho migrantů z Maroka a Mauritánie. Do stanů prý natekla voda a bahno a tábor s kapacitou 2 400 lůžek je pro migranty strašákem, do kterého nikdo nechce být umístěn.

Podmínky v Las Raíces na videu

Špatné podmínky v jednom z táborů byly zachyceny na dalším videu. Tábor Canarias 50, který i za podpory EU vznikl na ostrově Gran Canaria, v jeden moment zaplavila voda. Na videu jsou vidět ubikace, ve kterých je na podlaze souvislá vrstva vody, stejná situace je v umývárnách. Na videu padají hořké vtipy o italském jezeru Lago di Garda i nadávky.

Vodou zatopené stany v jednom z táborů

Jeden z migrantů se podle informací deníku El País 27krát řízl do nohy, když se dozvěděl, že jeho matka potřebuje operaci v souvislosti s funkcí jater. „Hodně plakala a já také. Přišel jsem sem pro dobro své rodiny, ale kdo zaplatí za její operaci, když tu budu dál zavřeny,“ ptá se. „Hodně jsem trpěl chudobou, trpěl jsem i pro mou rodinu, abych se sem dostal. Nechci na Tenerife. Nechci se vracet do Maroka,“ dodává.

Trpělivost už dochází i domácím. V poslední době se množí případy hromadných demonstrací proti vzniku záchytných center i proti samotné přítomnosti migrantů. Na videu níže z dílny El País můžeme vidět dav lidí, který se snaží vyjádřit svou nespokojenost.

Důvod? Mezi domácími obyvateli a migranty totiž rychle eskaluje napětí. Podle místních se na ostrovech rychle zhoršuje bezpečnostní situace a dochází i k násilnostem. Kromě krvavých bitek státní zastupitelství údajně eviduje také případ, kdy se obyvatelé ostrova začali organizovat přes aplikaci WhatsApp, s cílem zaútočit na běžence.

Vadí i fakt, že některým migrantům zajistil španělský stát dočasné ubytování v jinak prázdných hotelích v místních letoviscích. „Tento krok španělské vlády se však nelíbí místním starostům, podle nichž turistický průmysl nemůže řešit problémy státu, který za ubytování uprchlíků platí denně přes 300 000 eur. Také se nelíbí místním obyvatelům, neboť tam bude za chvíli více imigrantů než zahraničních turistů, kteří na známé ostrovy už odmítají cestovat,“ říká k tomu poslanec Radek Rozvoral (SPD).