Půda, která je ve vlastnictví Lazarose Oulise, se nachází v řecké vesnici Idomeni, kam se již měsíce schylují uprchlíci v naději, že nedaleká makedonská hranice bude znovu otevřena a oni se tak budou moct dostat dále do Evropy. V dohledné budoucnosti se ovšem znovuotevření hranice neplánuje a farmáři v oblasti, kteří s příchodem nové sezóny potřebují zorat svá pole, jsou situací čím dál více znepokojeni.

Rozlícený farmář Oulis komentoval situaci slovy: „Potřebuji zorat své pole. Ne pole nikoho jiného, ale moje pole! Mám tady 70 až 80 kusů dobytka a potřebuji je nějak nakrmit.“ Farmář údajně před nějakým časem sdělit neziskovým organizacím aktivním v regionu, že je uprchlíkům schopen poskytnout jen pár akrů půdy, kde si budou moci postavit dva velké stany. Podle jeho slov ovšem na jeho požadavky nikdo nebral ohled.

„Nemám naprosto žádný problém s rodinami uprchlíků, naprosto žádný. Mohl bych se snadno ocitnout na jejich místě. Mám ovšem i své povinnosti,“ sdělil řecký farmář novinářům. Jeho reakce se setkala s pochopením i v řadách uprchlíků. „Je v právu. Myslím si to, protože je to jeho půda. Tohle není ani naše země, natož naše půda,“ sdělil reportérům jeden ze syrských uprchlíků Reshal Hamdo.

Přestože hranice s Makedonií je už nějakou dobu uzavřená, v Idomeni, která dříve sloužila jako tranzitní tábor, stále zůstává více než 11 000 uprchlíků, kteří i přes to, že v posledních dnech stovky ostatních migrantů nasedly na autobus, který je odvezl do jiných, lépe organizovaných táborů, trvají na tom, že v Idomeni zůstanou.

V současné době se na území Turecka nachází okolo 51 000 uprchlíků. Navíc se v minulém týdnu počet nově příchozích migrantů do Řecka zdvojnásobil na 776 denně, informoval vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Navíc již včera 4. dubna nabyla platnost dohoda uzavřená mezi EU a Tureckem, podle které by každý syrský uprchlík přicházející do Řecka měl být navrácen zpět do Turecka. V posledních dnech ovšem zintenzivnila debata o tom, jestli vůbec bude Turecko schopné plnit své závazky.