„Stačí říct cokoliv, co je politicky aktuální nebo co zrovna hýbe společností, a okamžitě se vám vyrojí naprosto protichůdné scénáře. Ti lidé jsou někdy sprostí, jsou nereální. Je hrozně obtížné vést nějaký dialog. Ale nejhorší asi bylo to, co já jsem si začal uvědomovat, že doopravdy s tou politickou uprchlickou krizí k nám přišlo něco, pro co já neznám lepší termín než eurosvazáctví. My máme pravdu a ten, kdo tu pravdu nemá, tak je nějakej nácek nebo radikál nebo jako extremista. A to mě vlastně hrozně zarazilo. Říkal jsem si, že pro mě je nejvyšší čas stahovat se z veřejného prostoru,“ popsal vlastní zkušenost geolog.

Ale co se stane, když se lidé jako on stáhnou z veřejné diskuse? „Zůstane tam hnůj a ten vyhnije,“ konstatoval Cílek. Pak si prý ale řekl, že ve společnosti rostou strach a nenávist, což je dobře vidět ve Spojených státech, kde stoupá počet nenávistných skupin. „Začínáme být zaplavovaní vlnou nenávisti,“ varoval. Této vlně se musíme bránit. „Jinak to za chvíli ve světě bude vypadat jako na pražském magistrátu. Já si totiž začínám představovat svět i tu Ameriku jako pražský magistrát,“ pokračoval. Co tím přesně myslel? Ve světě se prý neustále dohadují nějaké koalice, ale nic podstatného se tam neřeší.

Stačí se podívat na to, že v USA roste počet poboček Ku-klux-klanu, stoupá počet agresivních černošských skupin, ale také se množí útoky na homosexuály. Přičítá se to např. tomu, že v USA roste počet Hispánců a pomalu končí nadvláda „bílého muže“ v tomto státě. Černoši a Hispánci si zkrátka volí jiné typy politiků než běloši. Dnes už jen 19 procent Američanů věří, že to, co dělá vláda, je správné.

„A to je přesně to, co vidíme v Polsku, co vidíme u nás, co vidíme v Maďarsku. To vidíme na vítězství netradičních sil, co vidíme na Donaldu Trumpovi,“ pokračoval v popisu situace. V Americe to občas dojde tak daleko, že tato nenávist lidi dožene k zastřelení politika. U nás prý ještě tak daleko nejsme, ale jistý neblahý trend geolog pocítil sám na sobě. „Dostal jsem hlášku, že ten Cílek má tak divné názory, že by bylo zapotřebí ho sejmout,“ prozradil. Zdá se, že to bere s nadhledem, protože se nebojí o život, ale vrtá mu to hlavou. Taková věc vám prý totiž nemůže nevrtat hlavou.

Média přiživují nenávist. Lidé už neumějí přemýšlet nad tím, co čtou

Ukazuje to, že i u nás narůstá frustrace, byť tento nárůst není přesně zmapován. Projevuje se to tím, že se lidé dělí na přátelské a nepřátelské skupiny, společnost je roztříštěná, lidé spolu nemluví a tvrdě jdou proti sobě. Členové těchto skupin se navíc stále utvrzují v tom, že právě oni mají pravdu.

Důležitou roli v tom hrají i média. Nějaký odborník na islám poskytne vyvážený rozhovor, ale pak přijde redaktor a vytáhne z tohoto rozhovoru tu nejkřiklavější věc, která v onom rozhovoru zazněla jen okrajově. Tentýž redaktor k tomu přidá ještě dva tři řádky na úvod. A to je nakonec to jediné, co si lidé přečtou. Na čtení delších textů už lidé nemají čas a mnohdy už se ani nezvládají zamyslet nad obsáhlejším textem, už to neumějí. Tyto novinářské zkratky, které jako jediné lidé přečtou, mnohdy vedou k dalšímu posílení nenávisti. A to je problém.

„Velmi málo lidí má zájem o kvalitu informací,“ posteskl si geolog. Vede to k tomu, že dnešní mladá generace toho mnoho neví, ale hodně si o sobě myslí. Věří internetu a hledají jen na Googlu. Ale pozor, neumějí na něm hledat tak, jak by bylo třeba, neumějí odlišit podstatné informace od nesmyslů. A díky nesmyslům občas začnou věřit tomu, že slábnou svoboda a demokracie. Podle Cílka bychom si měli svobodu a demokracii aktivně hájit.