Novotný se v minulosti pohyboval v oblasti katolického disentu. Byl i ředitelem České křesťanské akademie. „Vysoké hodnoty, kdybychom měli nějaké, je stále třeba hledat. A křesťanství to nabízí. Jiná věc je, jak s nimi zacházejí nejrůznější církve, jak s nimi zacházejí ti, kteří mají pocit, že mají patent na rozum nebo na ty hodnoty. To, že se Evropa zříká křesťanských hodnot, na nichž stojí, předznamenává její kulturní konec,“ pomyslel si úvodem pořadu Pražská kavárna Novotný.

Jak Novotný dále uvedl, když byl policejním prezidentem, snažil se udělat takové strukturální změny, které by znemožňovaly policii namáčet se do stranické politiky. „To se příliš nedařilo, neboť ingerence byly obrovské. Důsledky neseme do dneška,“ sdělil. Hovořil také o personálních krocích. „Například bylo nutné, aby policisté byli hodnoceni podle práce, nikoliv politické příslušnosti,“ pomyslel si Novotný. Posteskl si však, že se ani toto nepodařilo dotáhnout do konce. 

„Za mého působení se například v roce 1994 zvýšila malinko popularita policie, za mých následovníků se začala zdvihat i důvěryhodnost policie, po roce 2000 však začala velmi upadat,“ myslí si. Problémem podle jeho názoru je právě to, že se nepovedlo odloučit policii od politiky. „Obtížně se dnes rozlišuje, kdo spadá do konzervativní politiky, kdo je sociální demokrat. Politici dělají takovou politiku, jaká je napadne, jenom vlastně ve svůj vlastní nebo skupinový prospěch. Pokud se snaží znásilnit k tomuto cíli policii, má to dopad na důvěryhodnost policie i na celý právní systém,“ sdělil.

Kněží by se měli držet svého kopyta, říká Novotný směrem k Halíkovi

A řeč přišla i na církve a jejich odluku od státu. „Je velmi nedobré, že církve zůstaly v kooperačním vztahu ke státu,“ domnívá se. „Jestliže zabezpečím církev se vším všudy a zároveň ji učiním spolupachatelem celého stavu, tak ji velmi snadno dehonestuju. Církve jsou dnes personálně podvyživeny, mají málo osobností, takže reakce veřejnosti je logická,“ sdělil. Církve by měly společenskému životu společnosti zároveň něco předávat – to se však podle jeho názoru neděje. Následovala diskuse o knězi Tomáši Halíkovi, s nímž Novotný spolupracoval.

„Byla to koexistence. Každý si jel po svém. On měl jiné představy, já měl jiné představy,“ řekl k tehdejší spolupráci. „Kněží se mají držet svého kopyta. Ani papež si nepřeje, aby vstupovali do politiky, tam, kde je normální situace. Dává výjimky jedině v situacích, kdy jde o diktátorské režimy, kdy jde o složité situace,“ sdělil k Halíkově možné kandidatuře na prezidenta. 

Pokračovalo se i debatou o uprchlících. Podle Novotného by Evropa měla přestat podněcovat masovou migraci lidí ze Sýrie, naopak by měla pomáhat lidi vracet tam, kde bydlí, a uklidňovat spory tam. „Celá řada blízkovýchodních biskupů říká totéž, i když se to tady v médiích zamlčuje. Je třeba hlavně pomoci tím, že nebudeme podporovat válku. A to je základ v celé uprchlické krizi,“ řekl Novotný. Řada lidí podle jeho názoru pomáhá ze zištných důvodů. „Celá europolitika je prosáklá tou představou, že musíme pomáhat, protože je z toho velký byznys,“ uvedl.