„Vážení a milí studenti, dovolte, abych se pokusil o tento experiment, kterým je vysílání výuky on-line formou,“ vysvětlil na úvod Klaus z knihovny Institutu Václava Klause na pražské Hanspaulce. Klaus hovořil bez roušky, ale zavčasu vysvětlil, že je v místnosti sám. Přednáška byla pokračováním cyklu Transformační procesy v České republice, kde Klaus vysvětloval proměnu od předrevoluční plánované ekonomiky k té současné.

Klaus vzpomíná, že v 90. letech byl jednou z klíčových postav transformace ekonomiky a tvorby legislativního rámce. „Více než v práci jsem trávil v Parlamentu, a to byly tehdy dokonce ještě dva parlamenty, ten český a federální, a já mezi nimi jezdil z jednoho konce Prahy na druhý,“ vybavuje si pozdější premiér.

Klíčové podle něj byly debaty mezi zastánci nové liberální ekonomiky a těmi, kdo nejprve chtěli nastavit dokonalý právní rámec. „Ty změny se ale děly společně, vznikaly nové zákony a ekonomika se transformovala,“ vysvětloval Klaus s dodatkem, že ani dnes, po třiceti letech, není legislativní rámec zcela dokonalý a dále se proměňuje.

„Za největší riziko jsme po pádu komunismu považovali možnost, že ta transformace neproběhne, protože jsme ji potřebovali jako sůl. Tím jsme opravdu žili a zasazovali se o to,“ vzpomíná dále Klaus a dodává, že transformace nejenže proběhla, ale proběhla úspěšně. „V České republice, přestože jsme zároveň řešili rozpad Československa, jsme žádné velké chyby neudělali,“ je si jistý Klaus.

Úspěšná transformace byla podle Klause možná zejména díky „relativnímu klidu v politické sféře a její stabilitě“, věří Klaus, který se hned pochlubil, že většinu té doby byl buď ministrem financí, nebo předsedou vlády a místopředsedou federální vlády.

Klaus také hovořil o strachu z přílišného vnitřního zadlužení státu, tedy vysokého schodku rozpočtu. „To je bohužel téma, které nás znovu straší i dnes, v současné situaci,“ srovnal exprezident s plánovaným schodkem 200 miliard korun, který v týdnu ohlásila ministryně financí Alena Schillerová.