Václav Klaus mladší se angažuje mimo jiné také ve sněmovním podvýboru pro náhradní výchovnou péči. Politik ODS hned na úvod svého komentáře ocenil kus práce, který v péči o děti odvedla dnes již bývalá poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Rozhodl se v její misi pokračovat. Jal se hájit tradiční rodinu, ale také profesionální dětské domovy, které hrají důležitou roli v péči o děti. Mnohdy roli důležitější než hrají pěstouni, kteří se někdy o děti starají jen kvůli penězům.

„Česká republika přijala v roce 2012 pod tlakem stejných aktivistů a zájmových skupin – jako u školní inkluze – stejný přístup k ‚ochraně‘ dětí, jako má právě třeba Norsko. Dětské domovy jsou tedy údajně jedno velké ‚fuj‘ a zavedli jsme placené pěstouny a placené dočasné pěstouny. Zavedli jsme větší kontrolu rodin. Raketově roste počet dětí umisťovaných do placené dočasné pěstounské péče. I u malinkých 0–2letých dětí je počet dočasných pěstounů mnohem vyšší než dětí osvojených (někdo si je vezme za vlastní). Počet dětí dočasně „pěstovaných“ za úplatu roste třikrát rychleji než počet dětí osvojených (2014–2016),“ podotkl Klaus.

• Celý komentář naleznete zde.

Zásadním problémem náhradní výchovné péče tkví v tom, že se podobně jako školství neřídí nějakou koncepcí s jasně stanovenými cíli, které by bylo možné změřit, zvážit, zkrátka zhodnotit. Bohužel se prý o to ani nikdo příliš nepokouší. V českém školství prý také přesně nevíme, co má umět žák deváté třídy.

V institucích náhradní výchovné péče se ale potýkají s ještě jedním problémem.

„Obrovské problémy vyvolává veřejná ‚lidskoprávnost‘ ve vztahu k dětem již zkaženým (sociálně patologické jevy, kriminalita, fetování). Ředitelé popisují jak jedno, nedejbože, dvě takovéto ‚děti‘ dokážou rozvrátit celý dětský domov. Fyzické napadání vychovatelů se stalo z ojedinělých případů běžnou součástí práce. Ředitelé mohou pracovat jen s ‚dobrým slovem‘. Nesmí použít nic. Dokonce ani testovat na drogy,“ podotkl Klaus.