„Předně bych nám všem přál zmoudření a uvážlivost, kterých je tak zapotřebí v časech, kdy afekt a efekt vítězí nejen nad uvážlivostí a moudrostí. Naplní-li se toto přání, vše potřebné se již dostaví,“ vyslovil své přání občanům do nového roku pro Aktuálně.cz Moravec.

Nejmladší generace by prý měly přestat být obětí vzdělávacího systému, který je schopen jen částečně nebo vůbec není schopen připravit je na porozumění komplexnímu a komplikovanému světu. Jinak pro ně bude v éře informačního přetížení těžké oddělit pravdu od lží.

„Nejvyšší ústavní funkce již nebudou v míře nebývalé obsazovat burani s nedostudovanými mluvkami. Urážení všech, kteří mají jiný názor než většina, přestane být normou, říká Moravec a dodává, že navrátí-li se moudrost a uvážlivost, přestaneme být dříve či později svědky posměšků na adresu politické korektnosti – a to od těch, kteří z ní nejvíce těží," uzavřel.

Pavel Rychetský ve svém přání poukázal především na to, že „žijeme již dlouhou dobu v míru, ale příliš si toho nevážíme“. „Vytrácí se vzájemná pospolitost, schopnost naslouchat druhým, mít pochopení pro odlišné názory a pomáhat všem, kteří trpí,“ říká předseda Ústavního soudu, podle něhož budou naše životy i náš svět lepší, když se všichni vrátíme k ušlechtilému cíli, kterým je život v humanitě, solidaritě, vzájemném porozumění a lásce. 

„Česká republika je země s nevyužitým potenciálem. Důvodem je zejména to, že si nevěříme mezi sebou a zároveň nevěříme sami sobě,“ sděluje svým spoluobčanům Bohumil Kartous, autor knihy No Future. HDP, kvalita potravin, zákony, které neubližují nejvíce ohroženým, to vše jsou podle něj důsledky toho, jak velkou míru důvěry a zároveň odpovědnosti mezi sebou sdílíme a kolik jsme jí ochotni sami na sebe brát.

Třicet let po obratu k demokracii a svobodě se podle jeho slov ukazuje, že to nebyla dost dlouhá doba na to, abychom si tuto skutečnost uvědomili a naučili se tomu, že demokracie není ani tyranie většiny, ani zneužívání svobody ve prospěch silných. „Místo důvěry v naše vlastní schopnosti a ochoty brát na sebe odpovědnost spoléháme na to, že naše existenční potřeby budeme řešit špatně placeným ‚posluhováním‘ bohatším sousedům v EU,“ dodává.

„V politice očividně rezignujeme na vlastní schopnosti a ochotně předáváme moc nad vlastními životy populistům a neschopným kariéristům, kteří pochopili, že ve společnosti, jež rezignovala na svůj vlastní veřejný zájem, je možné ho pohodlně privatizovat předstíráním ‚politiky‘,“ pokračuje Kartous.