Hořejší jako Host Radiožurnálu pohovořil o tom, zda je z pohledu molekulární imunologie koronavirus něčím zajímavý. „Tento virus je takový spíš nudný virus. To je takový obyčejný virus. V lidské populaci kolují čtyři koronaviry, kterým říkám hodné koronaviry, jež způsobují běžná nachlazení, kromě nich je asi sto jiných virů, které je způsobují taky. Jediný rozdíl je ten, že má opravdu vysokou smrtnost, někteří lidé ho srovnávají s chřipkou, ten má dvacetkrát větší smrtnost než chřipka, a přitom chřipka je těžké onemocnění. Tam prostě jeden až dva lidé z tisíce umřou na chřipku. To se málo ví, ale je to tak,“ podotkl Hořejší.

„A jinak je bohužel zajímavý tím, že má tyhle negativní vlastnosti, a proto se na něj soustředila pozornost. A já jsem hrozně rád, že právě zásluhou vědy a dlouhodobých vědeckých výsledků byly vyvinuty tak rychlé a účinné vakcíny. To považuju za úplný triumf vědy, opravdu – a kdo to nevidí, tak je slepý,“ dodal Hořejší. 

V pořadu Jak to vidí... se pak Hořejší rozhovořil daleko více, mimo jiné i o rozvolňování. Vláda totiž v pondělí upravila opatření proti šíření koronaviru. Od září budou moci pořadatelé kulturních a sportovních akcí nebo zoologických zahrad naplnit kapacitu. Žáky při návratu do škol čeká trojité testování. Jak to Hořejší hodnotí? „V posledních několika týdnech jsem velký optimista. Někteří moji kolegové mi to vyčítají, že jsem až příliš velký optimista, protože mně se zdá, že ta současná situace je opravdu velmi dobrá a že se nezhoršuje, nebo spíš tak osciluje okolo takové rovnovážné nějaké situace, co se týká počtu těch nových onemocnění a minimálního počtu hospitalizací a prakticky žádných úmrtí – a vzhledem k tomu si myslím, že je to správné, že dochází k tomuto rozvolňování, a kdyby bylo po mém, tak si myslím, že by se mohlo rozvolňovat ještě trochu víc. Možná že to testování v těch školách by ani nebylo nutné, ale já když říkám tento názor, tak tím rozhodně nechci kritizovat tu vládu, protože já mám takový ten luxus, že mohu říkat svůj názor, a neberu za to žádnou zodpovědnost. Takže já věřím, že ta vláda má lepší informace – a ti epidemiologové, kteří radí, tak že radí dobře,“ podotkl. 

„V současné situaci jsou hlavní čísla ta, která charakterizují počty hospitalizací, těžkých případů a konečně třeba i úmrtí. Samotné ty počty incidencí, to znamená počty případů, kdy se zachytí nějakým citlivým testem přítomnost viru u nějakého člověka, tak to v té současné situaci, kdy je vysoká promořenost té populace, která byla získána jednak vysokým stupněm očkování plus tím, že další lidé, kteří ještě očkovaní nebyli, tak prodělali tu nemoc a jsou chráněni těmi protilátkami, tak v téhleté situaci to, že zachytíme, že je někdo pozitivní, nemá žádný velký význam, protože u těch lidí v naprosté většině případů – oni o tom ani nevědí, nebo probíhá to onemocnění jako velice mírné. Takže rozhodně je to tak, že v té současné situaci ten charakter populace je zodpovědný za to, že se úplně změnilo to, jak vypadá ta epidemie, a že ten počet vážných případů je dramaticky nižší, než tomu bylo před tím, než to očkování začalo,“ dodal. 

Proočkovanost je podle jeho slov dostatečně vysoká. „Je to asi 70 procent dospělé populace plus ti, kteří zbývají, těch několik, řekněme 4–5 milionů lidí, kteří včetně těch dětí a adolescentů, tak neznámý počet z nich tu nemoc prodělalo a je chráněn protilátkami a jinými paměťovými buňkami imunitního systému, takže dohromady to dává opravdu už takovou jako celkovou, řeklo by se, kolektivní imunitu. Ale ten pojem kolektivní imunita znamená něco trochu jiného a možná že se k tomu dostaneme,“ poznamenal Hořejší. 

„Kolektivní imunita v tom původním a správném slova smyslu znamená, že když se dosáhne vysoké proočkovanosti, tak třeba u spalniček je to 95 procent, tak potom i těch pět procent lidí, kteří nejsou chráněni tím očkováním, buď protože ho neprodělali, nebo protože u nich nezafungovalo, nebo že mají oslabený imunitní systém, tak i těchto pár lidí je chráněno tím, že v té populaci má ten virus už natolik zmenšený prostor k šíření, že to vyhasne, tahleta epidemie případná, která by se dostala do této populace. Zatímco my máme tady určitou komplikaci v tom, že zásluhou v uvozovkách té nejhorší varianty delta, která je mnohem infekčnější než ty předcházející, tak i lidé, kteří jsou očkovaní, mohou být infikováni, ale to jenom tak, že se ten virus dostane jenom na sliznice horního traktu dýchacího. Tihleti lidé o tom ani nevědí, nebo mají jenom naprosto minimální příznaky, a přesto můžou ten virus dál šířit do svého okolí. Takže tím pádem i ti očkovaní mohou být zdrojem infekce, a je proto důležité, aby ta vysoká proočkovanost byla ne ani kvůli dosažení té kolektivní imunity, ale kvůli tomu, aby ti lidé sami sebe chránili,“ zmínil Hořejší.