Šéf ruské diplomacie v rozhovoru pro švédský list Dagens Nyheter konstatoval, že se Severoatlantická aliance už dost nebezpečně blíží k Rusku a pokud by se snad NATO rozrostlo ještě o Švédsko, bylo by na to třeba odpovídajícím způsobem zareagovat. Důrazně také odmítl kritiku, že ruské letouny opakovaně narušují švédský vzdušný prostor. Pokud v této věci někdo nese vinu, tak je to podle Lavrova Švédsko.

Člen ruské vlády ale nešetřil ani pobaltské státy, které se vůči svému velkému bratrovi na východě chovají nevděčně. Měly by si cenit toho, že Rusko nechalo pobaltské státy odejít ze Sovětského svazu bez krve, a ony namísto vděčnosti vstoupily do NATO. Za co by měla být Litva, Lotyšsko a Estonsko vděčné? Např. za to, že v dobách Sovětkého svazu do těchto republik teklo mnoho peněz, z kterých byla placena modernizace zemí.

K tomu je třeba dodat, že pobaltské země vyhlásily nezávislost po první světové válce, ale během druhé světové války byly silou připojeny k Sovětskému svazu. Ti, kterým se to nelíbilo, často končili v trestaneckých táborech na Sibiři. A rodiny o jejich osudu mnohdy nic nevěděly.  

„Jedna věc je mít neutrální sousedy na severních hranicích, a věc zcela jiná je mít za sousedy členy NATO,“ zaznělo také v rozhovoru. Ministrovi se zdá zřejmé, že politika Aliance ohrožuje ruské zájmy, přičemž ke změně chování nedošlo na straně Moskvy, ale na straně Washingtonu a jeho spojenců.

Celý text ve švédštině naleznete zde

Pokud do NATO vstoupí i Švédsko, ruský generální štáb a ministerstvo obrany Ruské federace připraví adekvátní odpověď. Ty má ostatně připravené i samotný ministr pro zmíněný rozhovor. Žádal o zaslání podkladů rozhovoru předem.

„Vždy jsme Švédsko vnímali jako dobrého souseda a dobrého partnera v řadě oblastí – v ekonomických, humanitárních i mezinárodních otázkách,“ konstatoval Lavrov. Mezi lety 2009 a 2011 se vztahy navíc stále zlepšovaly. Pak se ale něco změnilo. Stockholmská vláda se přiklonila k bruselskému pohledu na události v Kyjevě a vztahy ochladly. Ruská vláda přitom podle Lavrova jen zareagovala na ozbrojený převrat v hlavním městě Ukrajiny. A dočkala se za to sankcí. Rusko-švédský obchod následně poklesl o 45 procent.

Podle ruského šéfa diplomacie má každá země jistě právo rozhodovat o svém osudu, takže se nikdo nesmí divit, když Rusko přijme opatření proti rozšiřující se Alianci. Patří k tomu i monitoring situace v mezinárodním vzdušném prostoru ruskými letouny.