Vojáci NATO se po dvaceti letech stahují z Afghánistánu. Američané, stejně jako před nimi i další velmoci, zjistili, že hnutí Tálibán nerozdrtí. V 19. století totéž o Afgháncích zjistili Britové a ve století dvacátém Sověti.

V rámci NATO působili v Afghánistánu i čeští vojáci a ve společnosti začínají sílit hlasy, že musíme Afgháncům pomoct. Volá po tom např. spisovatel Ondřej Neff.

„Výprask se konal a naskýtá se otázka, co s lidmi, kteří nám pomáhali, a v kaši zůstali. Tady by bylo zcela na místě, otevřít dveře uprchlíkům. Ti lidé Západu, tedy i nám, důvěřovali a pomáhali nám. Takový exil je naprosto něco jiného než pašerácká cestovní kancelář založená na prodeji iluze lepšího života v Evropě za podpory takzvaně humanitárních organizací, které ve skutečnosti napomáhají organizovanému zločinu a účastní se na koloniálním drancování toho nejcennějšího, co rozvojové země mají: podnikaví lidé, kteří se nebojí rizika,“ upozornil Neff.

• Další informace naleznete zde

Že je třeba Afgháncům pomoct, zdůrazňuje i firma bezpečnostního experta Lumíra Němce Thor Tactical.

„Muž na fotce se jmenoval Sohil Pardes, byl tlumočníkem pro vojáky USA v Afghánistánu. Během výletu s rodinou byl zajat Tálibánem a na místě mu uřezali hlavu. Pokud nepomůžeme Afgháncům, kteří pracovali pro AČR, čeká je stejný osud. Na vedlejší fotce je dopis jednoho tlumočníka na české MO,“ uvedla firma.