Ruská agrese proti Ukrajině trvá již 1154 dní, tedy čtvrtý rok. Ale zdá se, že 47. prezident Donald Trump dokázal tlakem především na Ukrajinu posouvat situaci tak, jak se to celé tři roky před tím nedařilo.
Dělá Donald Trump svou práci dobře?Anketa
„Myslím, že část starostí, které mají, se týkají území... To je přesně to, co je třeba rozlišit ‚de facto‘ a ‚de iure‘. ‚De facto‘ znamená, že uznáváme, že Rusové okupují tuto zemi, ale neříkáme, že se této své části (Ukrajina) navždy vzdá. ‚De iure‘ by znamenalo uznání, že (Rusové) tuto zemi obsadili a už ji nikdy neuvidíme,“ zaznělo od jednoho z členů administrativy v Kyjevě.
Američané toto vyjádření považují za pozitivní posun. Chtějí zjistit, co Rusové řeknou na takovou nabídku, aby jasně stanovili, jak daleko od sebe vlastně stojí politické reprezentace obou zemí. A prý to skutečně může skončit tím, že pokud na obou stranách neuvidí snahu dosáhnout míru, mohou se z jednání skutečně stáhnout a nechat všechno na svých evropských partnerech.
Aby Američané udrželi Rusy u stolu, mají podle New York Post v podstatě 2 páky. Jednak jsou to na Západě zmrazené majetky a jednak je to příslib, že bude možné zmírnit protiruské sankce. Problém je prý v tom, že Trump se jinak chová k Ukrajincům a jinak k Rusům. Na Ukrajince používá bič, zatímco vůči Rusům cukr.
Alex Pitsas z think-tanku Atlantic Council to shrnul slovy, že vůči Ukrajině je velmi tvrdý, zatímco vůči Rusům je měkký, ačkoli původně i Moskvě hrozil, že vůči ní ekonomicky přitvrdí. Pitsas má za to, že pokud bude Trump v této politice pokračovat a bude ustupovat Rusku, nakonec bude jeho postup hodnocen jako prohra Spojených států a celého NATO.
OSN však upozorňuje, že boje na Ukrajině navzdory Ruskem deklarovanému příměří neutichly ani v době, kdy měly kanony mlčet a drony měly zůstat sedět na zemi. Z porušení třicetihodinového příměří se vzájemně obviňovaly obě strany. „Obě strany pokračovaly v boji. Znovu vyzýváme k ukončení této války v souladu s příslušnými rezolucemi OSN, mezinárodním právem a územní celistvostí Ukrajiny,“ řekl Stephane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN, kterého citoval server Kyiv Independent.
Francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noel Barrot naznačil, že i EU má v konfliktu na Ukrajině určité nepřekročitelné hranice. Zá zásadní považujeme hájit francouzské zájmy a celkově evropskou bezpečnost,“ zdůraznil ministr. Proto chtějí zástupci EU sedět u vyjednávacího stolu při diskusích o ukončení války na Ukrajině. Na ministrova slova upozornila agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že je otevřen možnosti přímých rozhovorů s Ukrajinou.
Putin v pondělí v ruské státní televizi řekl, že má „pozitivní postoj k jakýmkoli mírovým iniciativám“ a že doufá, že Kyjev „to bude cítit stejně“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Kyjev musí podniknout jasné kroky, které právně odstraní překážky pro jednání s Ruskem. Podle Peskova Putinovy poznámky po vypršení 30hodinového velikonočního příměří deklarují, že je otevřen přímým rozhovorům.
„Když prezident řekl, že je možné diskutovat o otázce neútočení na civilní cíle, a to i bilaterálně, měl prezident na mysli jednání a rozhovory s ukrajinskou stranou,“ uvedl Peskov podle informací agentury Al Jazeera. Peskov dodal, že zatím neexistují žádné konkrétní plány na jednání s Ukrajinou o moratoriu na útoky proti civilní infrastruktuře.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák