Zemědělství v Česku sucho radikálně ovlivňuje a situace se podle Trnky stále zhoršuje. Projevuje se to především tím, že chybí podzemní voda. „Jsou regiony a farmy, kde je situace vážná a sucho postihuje všechny plodiny,“ říká bioklimatolog s tím, že sucho by do budoucna mohlo vyžadovat obměnu plodin, což na velké ploše není vůbec jednoduché.

Zastavil se například také u řepky, která je v Česku značně rozšířená a právě na ní se ukazuje, jak zdlouhavý a složitý je proces přechodu spotřebitelů na nové plodiny. „Řepka je plodina pro zemědělce tržně zajímavá, problém je, že vyžaduje vyšší intenzitu ochrany. Pokud se to nedělá zodpovědně, tak dochází ke smývání reziduí pesticidů a následuje problém s kvalitou vody,“ upozorňuje Trnka a podotýká, že řepka je oproti pícninám výnosná.

Správnou praxi tomu ale lze předcházet. Díky kořenovému systému je prý řepka sama o sobě de facto plodinou půdu zlepšující. „V mixu plodin je to paradoxně jedna z mála plodin, která přispívá k hromadění organické hmoty v půdě,“ uvedl s tím, že problémem tedy není řepka samotná, jak se říká, ale celkové složení plodin, které pěstujeme, a obecně v dodržování správných postupů.

Problém se suchem řešili jak naši předkové, tak jej budou řešit zcela jistě i naši potomci. Kvůli změně klimatu se však podle bioklimatologa mění délka trvání sucha, jeho charakter i pravděpodobnost. „Ještě před sto lety znamenalo sucho na Moravě nadprůměrné výnosy. To se během let však změnilo a teď je to naopak,“ podotýká Trnka.

Důvodem, proč tak tápeme jak se suchem bojovat, je skutečnost, že tato změna klimatu je suverénně nejrychlejší v éře moderního zemědělství. „Žádná z generací takto rychlou změnu nezažila. Selhává zkušenost předchozích hospodářů,“ míní Trnka.

Češi však nevnímají klimatickou změnu jako palčivý problém. „Je především problém, že si nespojujeme změnu klimatu se suchými obdobími, až si to připustíme, začneme se na to dívat jinak. V principu má polovina obyvatel, většinou z měst, vody zdánlivě dost, neviděli totiž místa, odkud jejich voda přichází. Ti, co mají vlastní studny, ale vidí, co se děje, a nahlížejí do nich s obavami,“ dodává bioklimatolog.

Ani oni si ale prý často neuvědomují, že příčinou úbytku vody v jejich studních je v médiích často diskutovaná a přitom obtížně uchopitelná klimatická změna. „Na tomto případě vidíme, z čeho pramení názor, že jako národ nejsme přesvědčeni o problémovosti změny klimatu. Třeba proto se Česko staví vlažně ke snižování emisí,“ myslí si Trnka.

Reagují na situaci politici adekvátně? Podle Trnky dělají, co po nich voliči chtějí. A voliči to chtějí s určitým zpožděním. „Než se rozpohybujeme k tomu, že něco uděláme, tak vzhledem k rychlosti změny klimatu bude možná pozdě na to, abychom řadě škod předešli,“ obává se bioklimatolog, podle kterého se rétorika politiků změní až ve chvíli, kdy se problém stane skutečným a začne vážně ohrožovat jednotlivé regiony.

Hledání řešení je přitom nákladné, komplikované a hlavně trvá nejméně roky. „Sucho ale nikam neodejde. Tahle epizoda neskončí, a kdyby ano, dřív nebo později přijde jiná,“ poznamenává Trnka s tím, že řešení existují zatím pouze dílčí.

Není dořešené, jak suchu přizpůsobit celý zemědělský systém. „Jdeme cestou rychlých a konkrétních opatření, ale tím neřešíme problém komplexně,“ zdůrazňuje Trnka. Chybí nám úvaha, jak „dělat“ vodní hospodářství jako celek. Pokud jde o sucho zemědělské, zemědělci se snaží poradit si sami a zkoušejí různé technologie, metody či kombinace plodin, které by mohly pomoci.

Původní zdroj ZDE

Ani zadržení vody prý suchu však nezabrání, pouze se stane snesitelnějším. „Tím, že teď zadržujeme vodu v krajině, zvyšujeme její obyvatelnost v době sucha. Ale tímto opatřením proti suchu samotnému nebojujeme. Pokud se bude intenzita sucha zvyšovat, tak i toto opatření selže,“ varuje Trnka. Měnící se klima znamená, že rozsah rezerv nemusí v budoucnu stačit.

„Buď musíme tedy snížit spotřebu, zvýšit zdroje, nebo kombinovat obojí,“ zmiňuje Trnka možná řešení. Pokud jde o budování systematické připravenosti na sucho v rámci České republiky, existují prý nějaké koncepty, ale jsme pořád na začátku. „Obávám se, že změna klimatu se projevuje rychleji, než my přijímáme opatření proti ní,“ uzavírá bioklimatolog Trnka.