„Média minulý týden informovala o tom, že belgická policie rozpustila krajně pravicovou konferenci poté, co ji zakázal starosta Bruselu. Takto podaná zpráva v sobě skrývá několik nepravd a stydět by se za ni nemusela ani bolševická propaganda. Ovšem titulky nejsou z doby dávno minulé. Jsou ze zaručeně demokratických, svobodných a objektivních médií dneška. Takže nejednalo se o konferenci krajní pravice, tedy nějakých pohrobků německé NSDAP. Konferenci s názvem Zachování národního státu v Evropě pořádala organizace NatCon, která o sobě říká, že sdružuje veřejné osobnosti, novináře, vědce a studenty, kteří chápou, že minulost a budoucnost konzervatismu jsou neoddělitelně spjaty s ideou národa, s principem národní nezávislosti a s oživením jedinečných národních tradic, které jako jediné mají moc spojit lidi dohromady a přivodit jejich rozkvět,“ poznamenala úvodem moderátorka Jana Bobošíková.

„Mezi řečníky měl být maďarský premiér Viktor Orbán, britský politik Nigel Farage, který stál u úspěšného britského referenda o brexitu, britská poslankyně a bývalá ministryně vnitra, bývalý polský premiér Morawiecki, významný vatikánský kardinál Müller nebo blízký spolupracovník a autor projevu Margaret Thatcherové John O’Sullivan. Tedy žádní skinheadi s hákovým křížem, ale po dlouhé dekády uznávané osobnosti veřejného života. Ale zpět k dezinformacím ze současných objektivních médií. Konferenci totiž nezakázal starosta celého Bruselu, nýbrž starosta bruselské městské části, ve které se akce konala. Asi jako kdyby konferenci v pražských Řeporyjích zakázal jejich starosta Pavel Novotný. Starosta bruselské městské části Emir Kir, který konferenci konzervativců zakázal, je skutečně zajímavý. Je synem tureckých přistěhovalců a vstoupil do belgické socialistické strany, ze které byl ovšem vyloučen pro kontakty s tureckou krajní pravicí,“ dodala Bobošíková.

A pokračovala: „Opakovaně lhal o svém vzdělání, když tvrdil, že je absolvent politologie, ačkoliv studium nikdy nedokončil. Proslul popíráním genocidy Arménů nebo vyhrožováním svým politickým konkurentům. Tento politický výtečník tedy vydal zákaz konference s tím, že mezi hosty měly být, cituji, osobnosti zejména z konzervativní pravice, náboženské pravice a evropské extrémní pravice. Vadilo mu také, že konference směřuje k obraně národní suverenity, která je, mimo jiné, víte jaká? Euroskeptická. Starosta bruselské městské části s tureckými kořeny argumentoval také tím, že mezi přítomnými bude i autor kontroverzních děl o politickém islámu. Ale narazil. Proti rozhodnutí komunálního starosty Emira Kira se vymezil i belgický premiér a hlavně správní soud nakonec zákaz zrušil. Podle rozsudku belgická ústava přiznává každému právo na pokojné setkání, a pokud se setkání nekoná pod širým nebem, nemusí podléhat předchozímu povolení.“

„Přerušená konference tedy nakonec druhý den pokračovala. Mimochodem: konference se podle zjištění serveru Politico měla konat nejprve v hotelu Koncern Nobel, který ji vyhostil pod nátlakem socialistického primátora Bruselu. Luxusní hotel Sofitel odmítl poskytnout své prostory po nátlaku starosty příslušné městské části. Belgicko-tuniský majitel třetího místa konání, hotelu Claridge, se však rozhodl rozpuštění konference čelit a hájil právo organizátorů konferenci uspořádat, i když řekl, že nesdílí jejich hodnoty. Pro média uvedl, cituji: Dnes stojíme před klasickým dilematem, které se opakuje v každé dekádě. Zda se rozhodneme spolu mluvit a nesoudit se, nebo se rozhodneme rozšiřovat konflikt. Podle svědectví hostů konference přitom starosta majiteli hotelu vyhrožoval, že pokud se v konferenci bude pokračovat, postará se, aby zkrachoval. Starosta Emir Kir zastrašil dokonce i dodavatele jídla a pití, kteří nakonec neposkytli catering,“ podotkla Bobošíková.

„Ale pojďme nyní k tomu, co na konferenci zaznělo. Nigel Farage ve svém vystoupení uvedl, že se v Bruselu nejedná o nic nového,“ poznamenala Bobošíková a pustila Farageův projev: „Byly restaurace, které mě nechtěly obsloužit. Kavárny naproti parlamentu, kde mi ráno při cestě do práce nechtěli dát šálek kávy. A dokonce i v hospodě, dokonce i hackerská hospoda nahoře u Evropské komise, která by měla mít na sobě ceduli, sponzorováno UKIP. Vzhledem k množství peněz, které jsme tam za léta utratili. Dokonce i majitel mé místní hospody v Bruselu, kterou jsme navštěvovali a kde jsme se mísili s lidmi, kteří pracovali pro Evropskou komisi. Dokonce i pan Juncker se tam čas od času zastavil. A nikdy jsem nezpůsobil žádnou scénu, nikdy jsem se nepohádal, prostě jsme si po práci zašli na skleničku. Dokonce i v té hospodě, dokonce i ten hospodský mi jednou řekl: Nigele, promiň, už sem nemůžeš chodit. Jinak Evropská komise náš podnik začne bojkotovat. Takže vím všechno o kultuře rušení, vím všechno o kultuře míst. A co možná mnohé z vás dnes šokovalo a snad i pro naše přátele v tisku, mě vůbec nepřekvapuje, protože vidíte, když mluvíme o Evropské unii, když mluvíme o budování, o nové globální supervelmoci, když mluvíme o Bruselu, o Bruselu jako epicentru globalistického projektu, není alternativní pohled přípustný, žádný alternativní názor není tolerován.“

„Slyšeli jste to? Konzervativce Farage před progresivistickým řáděním bruselské radnice nezachránil ani šéf Evropské komise Juncker. Ale pojďme dál. Viktor Orbán také v rozhovoru s pořadatelem konference zavzpomínal, že podobným překážkám čelil on sám ze strany komunistické diktatury, když v osmdesátých letech zakládal svou stranu Fidesz,“ podotkla Bobošíková a pustila Orbánova slova.

„Dělali všechno pro to, aby nedošlo ke svobodnému vyjádření našeho názoru. Pronajali jsme si byt v Budapešti, jen několik hodin před setkáním nám bylo řečeno, že už bohužel není k dispozici. Pak jsme hledali jiný a řekli nám, že kdyby nám provozovatel toho místa dodal nějaké pivo a jídlo, víte, přijde o byznys, takže stejné nátlakové techniky, které jste tady zažili, byly v druhé polovině osmdesátých let v Maďarsku velmi běžné. Ale nakonec jsme zvítězili,“ uvedl Orbán.

Nigel Farage se následně rozpovídal o podstatě Evropské unie. Upozornil, že Unie už dávno není projekt míru, ale že je to projekt moci. Poslouchat by nyní měli všichni, apelovala Bobošíková. „Je to projekt moci, je to projekt, který salámovou metodou odebírá moc národním státům a předává ji těm v centru. Ti, kteří jsou skutečně v centru se skutečnou mocí, jsou samozřejmě ti, kteří nebyli zvoleni,“ řekl Farage.

„Farage také vysvětlil, že Evropská unie už nehájí trh, ale jen zájmy velkých nadnárodních korporací,“ avizovala Bobošíková.

„Evropská unie je z ekonomického hlediska výhodná pro velké globální podniky. Vytváří regulační rámec, který to stěžuje, ne-li znemožňuje malým a středním podnikům, aby se v těchto odvětvích prosadily. To je důvod, proč, když jdete do golfového klubu Royal Waterloo, téměř kterýkoliv den v týdnu najdete lidi, kteří pracují pro Komisi, jejichž jména neznáte, nemají šanci být propuštěni, vydělají si víc než premiér vaší země. S důchodovou smlouvou, která v moderním světě téměř neexistuje. A budou hrát golf s lobbisty, budou hrát golf s velkými bankami, budou hrát golf s velkými výrobci, protože nikdy předtím, nikdy předtím nebyl systém navržen, že velké společnosti mohou prostřednictvím Komise účinně psát pravidla pro své vlastní odvětví. To je ta obludnost, proti které stojíme. Každý, kdo vám řekne, že Evropská unie je o volném obchodu, zapomeňte na to. Ve skutečnosti je to protekcionistický blok, který se stará o několik velkých korporací,“ dodal Farage.

„Podle Farage je také nesmysl domnívat se, že lze Evropskou unii reformovat zevnitř. Za základní problém přitom označil přijetí Llisabonské smlouvy,“ dodala Bobošíková.

„A právě celý proces Lisabonské smlouvy změnil mou politiku. Říkal jsem si, že když to chce zbytek Evropy, je to v pořádku, ale my bychom měli odejít. Po Lisabonu se můj názor změnil. Po Lisabonu, nyní chci, aby země Evropy z této Evropské unie vystoupily, obnovily své vlastní samosprávné národní demokracie a vzájemně spolupracovaly, obchodovaly spolu a byly si dobrými sousedy. Pokud to vůbec bude s Francouzi možné, ale musíte to zkusit, musíte to zkusit,“ dodal Farage s tím, že tak se stal odpůrcem celého projektu a byl to moment, kdy jej začali vyhazovat z restaurací, z barů a hospod.

„Konzervativcům, kteří tvrdí, že Unii lze reformovat, pak Farage vzkázal, že s ideologií nelze dělat kompromisy. Co myslíte, která z politických stran a hnutí, které v České republice kandidují do Evropského parlamentu, pochopila, že s ideologií nelze dělat kompromisy? A kdo tam naopak kandiduje s tím, že Unii pomůže reformovat,“ zakončila otázkami Bobošíková.