Do ulic Budapešti vyrazily desetitisíce Maďarů. Demonstraci vyzývající k míru na Ukrajině oslovil i premiér Viktor Orbán. „Nikdy předtím se tolik lidí nepostavilo za mír. Jsme největší mírový sbor, největší mírová síla v Evropě,“ řekl. Evropa se podle něj žene do války.

V ulicích Budapešti to podle agentury Reuters vřelo. Do ulic tam vyrazily desetitisíce Maďarů, kteří se rozhodli hlasitě podpořit svého premiéra Viktora Orbána. Žádali mimo jiné boha o dosažení míru. Skandovali hesla jako „Maďarsko – Uhersko“ a „Dej nám mír, Pane“.

Dav pochodoval z budapešťského Řetězového mostu podél budovy parlamentu na Markétin ostrov, kde Orbán oslovil své příznivce. „Nikdy předtím se tolik lidí nepostavilo za mír. Jsme největší mírový sbor, největší mírová síla v Evropě,“ řekl Orbán. „Evropě je třeba zabránit, že by se vrhla do války, do své vlastní zkázy. Evropa se dnes připravuje na válku, s každodenními oznámeními o předání nového úseku cesty do pekel,“ dodal.

A lidé v davu mu dávali za pravdu. „Bojujeme za mír,“ řekl 62letý Zoltán, který se pochodu zúčastnil. „Musíme obrátit Evropskou unii jiným směrem, abychom se vyhnuli válce... Rétorika přicházející ze směru od Francie, Spojeného království a Německa jasně chce válku – s pomocí USA.“

Vedle toho se Orbán hlasitě zastal kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa, který by se do Oválné pracovny v Bílém domě rád vrátil. Po Trumpově odsouzení newyorským soudem Orbán promluvil jasně. Trump je podle něj „čestný muž“. „Jako prezident vždy dával Ameriku na první místo, vzbuzoval respekt po celém světě a využil tohoto respektu k budování míru,“ konstatoval Orbán na sociální síti X. Na jeho příspěvek upozornila americká zpravodajská stanice CNN. „Ať lidé vynesou svůj verdikt letos v listopadu! Bojujte dál, pane prezidente!“ dodal Orbán.

Mezitím začala Ukrajina využívat nové americké zbraně a rovněž další dodávku munice. Její akce směřují i vůči základnám za hranicemi. A vede se vážná debata, jak daleko na ruské území smějí střílet.

„Nedávné komentáře amerických představitelů a zprávy médií naznačují, že existuje nejednoznačnost ohledně toho, co USA výslovně schválily, pokud jde o tyto údery, a signalizují, že USA jsou otevřeny rozšíření těchto oprávnění na další oblasti na Ukrajině, pokud by ruské síly zahájily útočné operace jinde,“ napsal k tomu washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinští představitelé nedávno varovali, že ruské síly se soustřeďují v Kurské a Brjanské oblasti. Kousek přes hranici u ukrajinské Sumské oblasti. A Rusové by mohli udeřit prakticky kdekoliv podél tisíc kilometrů dlouhé fronty. Zvýšená pravděpodobnost dalších ruských útočných operací na severní Ukrajině by vyžadovala, aby ukrajinské síly přerozdělily stávající zdroje k odstrašení nebo k obraně proti útočným operacím, čímž by se vytvořily příležitosti pro ruské síly jinde na bojišti. Ale pokud by Ukrajinci mohli udeřit na každé větší uskupení jednotek připravených na ruské straně hranice, kremelští velitelé by museli své operace plánovat jinak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že jeho vojáci mají problém. Zelenskyj připustil, že některé ukrajinské záložní brigády zůstávají nedostatečně personálně obsazené a uvedl, že pomalý příchod americké bezpečnostní pomoci komplikuje ukrajinské snahy efektivně zapojit rezervy do probíhajících obranných operací. Jinými slovy, Zelenskyj tvrdí, že nedostatečně personálně i materiálně vybavené brigády nelze posílat na frontu, aby vzdorovaly ruským jednotkám. Až jednotky budou dostatečně vybaveny, situace Ukrajinců se podle Zelenského zlepší.