„Podíváte-li se na ty protikorupční normy, tak téměř žádná z nich nedopadla bez chyb a dokonale. Počínaje služebním zákonem přes legislativu kolem hazardu. Nakročujeme k těm legislativním pravidlům, ale nedotahujeme je,“ řekl úvodem Ondráčka s tím, že daný index nabízí srovnání s ostatními zeměmi. „Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že by bylo vše zalité sluncem,“ podotkl. 

„Exekutiva je tady od toho, aby příslušné zákony dávala do praxe. Hazardní legislativu například vítám, ale je důležité, aby během půlroku, roku došlo k implementaci,“ myslí si také Ondráčka. Podle svých slov by byl rád, aby implementace byla důslednější. 

„Nechci být neobjektivní v tom, že bych neuznal, že se některé věci pohnuly pozitivně. Je tady registr účtů pro policii, je tady určitě posun v normách, které se týkají jakoby vlastně třeba toho zveřejňování na všech úrovních, i na té komunální. Byl přijat zákon o veřejných zakázkách,“ pochválil Ondráčka. I zde však našel otazník. „Za každý podnět, který by chtěl občan podat antimonopolnímu úřadu, je poplatek deset tisíc korun. A to zneefektivnilo tuto kontrolu,“ myslí si. 

Korupce podle něj není již úplně nejčastějším tématem, ale to prý neznamená, že by zmizela. „Je sofistikovanější,“ tvrdí. A co nahlašování korupce? „Řada lidí svou funkci plní férově a s velkou odpovědností. Je potřeba jim tu veřejnou kontrolu ale usnadňovat. Od elektronizace po přístupné informace,“ myslí si Ondráčka.