"Nárůst v počtu příchozích migrantů není až tak dramatický, ale je dramatický právě v té přeměně - v překročení přes řeku Evros, to znamená pozemní cestou," řekl Bondy. Doplnil, že touto cestou také přichází stále víc tureckých občanů. Přicházející Turci podle něj pochází i ze střední třídy, obávají se politické situace ve své vlasti. V Řecku pak žádají o azyl, snaží se najít práci, ti s penězi pronajmout či koupit byty.

I přes výrazné snížení počtu nových migrantů v uplynulých letech do Řecka stále připlouvá asi 100 migrantů denně, poznamenal Bondy. "Registrace v hotspotech probíhá v pořádku, co ale neprobíhá v pořádku jsou následná azylová řízení, která běží velmi pomalu," zdůraznil. Lidé, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, se pak většinou odvolávají, přičemž druhoinstanční řízení trvá víc než rok a půl, dodal. Tito migranti si podle Bondyho uvědomují, že nemají ani při druhém pokusu přílišnou šanci uspět, a tak se snaží dostat do Itálie, a to i vzhledem k vysoké nezaměstnanosti, která v Řecku panuje.

Bondy řekl, že navštívil uprchlický tábor Moria na ostrově Lesbos a také byl v dalších zařízeních u Soluně a v Aténách. Situace je podle něj vždy nejhorší před zimou a v zimě, jelikož teploty i v Řecku klesají pod bod mrazu a v místech i sněží, přičemž stany na ostrovech nejsou vyhřívané. Do některých zařízení byly dopraveny i pevnější buňky, kde migranti žijí ve skupinách. Přesto jsou ale tábory koncipovány pro mnohem menší počet lidí, než v nich skutečně přebývá, uvedl. "Není to nic, v čem by se nám chtělo žít delší dobu. Je to skutečně tábor na přechodnou dobu," shrnul.

Velvyslanec dále poznamenal, že se Česko od začátku rozhodlo uprchlíkům pomáhat materiálně, což se podle něj podařilo. "Pomohli jsme vybudovat infrastrukturu v těch táborech a v současné chvíli se snažíme pomáhat v zemích vzniku těch konfliktů, a myslím, že to je dobrá cesta," řekl.

Český diplomat se vyjádřil také k iniciativě europoslankyně Michaely Šojdrové, která loni rozvířila debatu o možnosti, že by Česko z Řecka přijalo syrské sirotky. V této souvislosti Bondy řekl, že debatu nejen sledoval, ale Šojdrovou i doprovázel. Označení sirotci je nicméně podle něj poněkud zavádějící. Zda děti opravdu nikoho nemají, nelze s přesností podle statistik říci. Někteří podle Bondyho přichází ve skupinách, kde na ně někdo starší dohlíží, byť se o ně nestará. "Většina těch nezletilých nedoprovázených dětí je ve věku 14 let a více, a to nevím, jestli zcela vyhovuje představám české strany," řekl diplomat.

"Pokud přijedete do země ztižené migrační krizí, tak si tam nepřijedete vybírat. To je trochu problematické. Proto ta reakce řecké strany byla velmi rezervovaná. Řecká strana nebyla příliš sdílná a do poslední chvíle není příliš sdílná v tom, aby přesně identifikovala počty malých dětí syrského původu na svém území, které byly ochotny nebo by chtěly být přemístěny do jiné země," uvedl Bondy s tím, že Česko požádalo Řecko, aby mu počty těchto dětí sdělilo.

Migrace ale není téma, které hýbe řeckou společností, řekl Bondy. Hlavním zdrojem nespokojenosti Řeků je podle něj ekonomická situace. "Většina těch jižních zemí, a možná je to dáno tím, že jsou odedávna na migraci zvyklé, je k ní (migraci) tolerantnější v tom smyslu, že se neobává, když připluje cizí loď, že se na té lodi skrývá nebezpečí. Většinou to byl vždy předmět nějakého obchodování nebo nějaké výměny. V tomto smyslu to není v Řecku hlavní téma, které by hýbalo řeckou společností. Hlavními tématy jsou ekonomika, nezaměstnanost, budoucnost obyvatelstva a budoucnost mladých, protože stále platí, že více než 50 procent mladých lidí se snaží najít zaměstnání mimo Řecko, takže je migrace z Řecka i vlastních obyvatel," uzavřel.