Veřejnoprávní debata o roce 2020: Kolem stolu Janda, Žantovský, Leschtina a Jan Vávra

Žantovský se nejprve ohlédl za projevy čtyř ústavních činitelů, kteří vidí naši budoucnost optimisticky. Ani on nevidí důvod k nějaké dramatické skepsi. „Určitě je před námi nelehký rok, ekonomicky dost složitý rok a je před námi i velmi turbulentní rok v zahraniční politice, o té domácí ani nemluvě. Ta je ale turbulentní už dlouho,“ uvedl Žantovský.

„Čert ví, co se vyloupne v tom letošním roce. Já myslím, že v české politice žádná dramatická změna nenastane. Sice budou významné volby, krajské a senátní volby, strany si osahají své mocenské mantinely, uvidíme, jestli dojde k nějakým posunům. Vládní koalice, přes všechny snahy opozice nebo veřejných aktivit burcujících proti vládě, ale zřejmě vydrží. Souhlasím s tím, že ve světovém měřítku asi k dramatickým změnám dojde – zatím to jsou tektonické pohyby. Vezmeme-li Evropu, tak to jistě bude zlomový rok. USA zas budou dál osahávat meze své dominance a uvidíme, jakou zkušenost při tom učiní ti ostatní,“ poznamenal pak v diskuzi Znoj.

I komentátor Leschtina se pak domnívá, že se doma až tak moc nezmění. „Preferoval bych střízlivé pozorné očekávání toho, co se bude dít. Souhlasím s tím, že co se týče té politické konfigurace vnitřních poměrů, se asi tento rok nic zvláštního nezmění bez ohledu na výsledek voleb krajských, ne už tak úplně senátních, protože myslím, že stejně jako v tomto roce, tak i v tom roce příštím, bude důležité, zda se podaří udržet funkčnost a jistou nezávislost některých institucí, o které se opírá demokratický právní stát. V tomto případě mám na mysli Senát, veřejnoprávní média, justici, u kterých zejména na ty poslední dvě můžeme čekat jistý tlak, bude se měnit prvních pět členů Rady České televize, což může mít jistý posun,“ hovořil Leschtina.

„Justice bude zažívat velkou diskuzi o zákonu o statním zastupitelství, kde může dojít k převrácení poměrů, kdo rozhoduje o aktuálním složení nejvyšších orgánů státního zastupitelství. Obecně řečeno, bude zajímavé sledovat, jak dalece se k nám budou mít tendenci přelívat jisté tendence z Maďarska, Polska, kde zejména u Maďarska už nemůžeme příliš mluvit o demokratickém právním státě, tak jak toto se projeví tak trochu u nás,“ sdělil Leschtina.

Janda pak hovořil o možných bezpečnostních hrozbách. „V první řadě bude sílit už tak obrovský tlak na to, jak se vláda rozhodne v oblasti jaderné energetiky. To znamená, jestli ustoupí prezidentovi Miloši Zemanovi a ruským zájmům a víceméně odevzdá stavbu budoucích jaderných bloků Dukovan ruské státní společnosti Rosatom. To by ale byla pro českou nezávislost bezpečnostní katastrofa,“ uvedl v pořadu Janda. „V oblasti čínské agendy půjde o to, kdo bude novým ředitelem NÚKIB. To totiž naprosto zásadně ovlivní, jestli bude mít čínská Huawei velký podíl na budoucích sítích páté generace v Česku, nebo ne.“ Třetí hrozbu pak Janda spatřuje ve skupině PPF a v tom, jestli se rozhodne ve svém politickém vlivu u nás přitvrdit, nebo nikoliv.

„PPF má v Číně rozpůjčováno hodně, zhruba 300 miliard korun. Anebo pochopí, že její rolí není ovlivňovat českou vnitřní a zahraniční politiku. A všichni tři hráči – tedy skupina PPF, Čína i Rusko vědí, že mají už maximálně pouhé tři roky na Hradě podporu v osobě prezidenta. To je pro ně nejideálnější konstelace. Takže: Čas jim běží a uvidíme, jak se rozhodnou,“ shrnul Janda.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vidí rok 2020 velmi optimisticky. Nerozhodnou ale o jeho politickém osudu kauzy, které on nemá v rukou? „To jsou právě ty možné příčiny těch turbulencí, o kterých jsem mluvil. Já bych jinak souhlasil s panem Znojem, že poté stránce tradičních stran ta koalice asi vydrží do příštích voleb, ale jsou tady tedy mimo jiné politické faktory, které mohou těmi věcmi hodně zamíchat. Já jsem poslouchal ten proslov pana premiéra a musím říct, že kdybych nevěděl, kdo mluví, tak asi se budu vyjadřovat daleko pozitivněji, než se vyjadřuji. On skutečně některé priority tam pojmenoval podle mého názoru správně a i některé výsledky, kterých bylo v nedávné době dosaženo, jsou jaksi skutečné, ale je tady pořád jeden faktor, který se projevuje ve všech těch jeho potížích, že kombinace v této míře politické, ekonomické a mediální moci je pro demokracii potenciálně smrtící nebezpečí, i kdyby ten člověk byl Ježíš Kristus nebo Mahátma Gándhí. To není vůbec to podstatné, ten problém je systémový a ten problém trvá,“ poznamenal Žantovský.

„Myslím, že skutečně dojde k tomu testování českého justičního systému, zdali konkrétní lidé v konkrétních krocích vydrží ten politický tlak, který je nepřijatelný, ale stále probíhá a bude probíhat. Viděli jsme v Maďarsku po některých letech a i v dnešním Polsku to, kde se vlastně jednotlivec, ať je to soudce, nebo jiná postava veřejné správy nebo veřejného světa, kde se dostane pod tlak konkrétního politika nebo konkrétní politické síly a díky té koncentraci moci, které zmiňoval pan Žantovský, tady pro konkrétní lidi prostě dochází k obrovskému tlaku na jejich osobu. Ať už jde o státní zástupce, nebo soud do budoucna, případně jiné osoby. Takže já si moc přeju, aby měli tu integritu, kterou mnozí z nich mají a prokazují, ale ten tlak se na ně bude stupňovat zejména, protože tady není dostatečná politická opozice, která by dokázala být dostatečným konkurentem nebo oponentem,“ dodal Janda k postoji Evropské komise k našemu problému.

O tom, zda může nastat situace, že se Andrej Babiš bude muset příští rok rozhodovat mezi vlastnictvím, zda vlastnit dál Agrofert, anebo zůstat v politice, spekuloval také Jiří Leschtina. „Jakoby k tomu všechno spěje, protože ten audit jasně konstatuje tuto skutečnost, že vlastně ten přesun do těch svěřenských fondů přesně podle toho, kdo co tam ovládá, jakým způsobem, o čem rozhoduje, je evidentně formální, taková formální frivolnost, která opravdu asi neobstojí. Nedokážu ale odhadnout, zdali třeba Evropská komise opravdu přistoupí, nebo kdo tam vlastně jakoby rozhodl, že se teda nebudou vyplácet Agrofertu dotace, zda půjde takhle, takhle daleko, nebo ho bude nutit do nějakého slepého svěřeneckého fondu, což zase u nás, myslím, nemám oporu v zákonech,“ míní Leschtina.

„Ale v případě, že by došlo k osekání těch dotací, tak si zase úplně nejsem jist, jak se hodně spekuluje, že Andrej Babiš se rozhodne vlastně odejít tedy jako z premiérství, stát se jakýmsi českým Kaczynským, případně uvažovat o kandidatuře na prezidenta, protože ten celý jeho vlastně jakoby politický projekt, abych tak řekl, je postavenej na dokonalým marketingovým stroji, až bych tak řekl vytvoření marketingového přeludu, který je prostě do detailů vypracován kolem osoby premiéra Babiše a vůbec není jasné, zda tedy ten marketingový stroj, který je ušit přesně na míru premiéru Babišovi s jeho minulostí, s jeho postoji, dalším vývojem by fungoval v otázce jiných premiérů řízených jakoby nějak na drátku Babišem v pozadí,“ dodal Leschtina.

Milan Znoj pak závěrem tohoto tématu dodal, že se domnívá, že k žádnému dramatickému zauzlení nedojde. „Andrej Babiš má na hřbetu dvě kauzy, řekněme: údajný dotační podvod kolem Čapího hnízda. Ten soud může běžet několik let, a když vezmu stanovisko těch politických stran, tak sociální demokracie řekla, že nebude ve vládě s Andrejem Babišem, když bude odsouzen, takže to nebude. Veřejnost bude samozřejmě tím nějakým způsobem frustrována, aktivní protibabišovská, Milion chvilek bude mít o to víc důvodů. Když vezmu tu Evropskou komisi nebo střet zájmů Andreje Babiše, tak si myslím, že to je poměrně komplikovaná záležitost, pořád víc, než by se zdálo, protože samozřejmě Andrej Babiš je oligarcha, měl Agrofert, ohromnou mediální moc, ovlivňuje českou politiku, stal se premiérem. Proto byl lex Babiš přijat, aby ten střet zájmů byl vyřešen. On ho vyřešil přes ten svěřenský fond,“ zmínil Znoj. Podle jeho slov bude Česko závěry auditorské komise nadále rozporovat, což může jít až k soudním evropským instancím. „Takže podle mě to, co bude frustrovat veřejnost, tyto kauzy, určitě ano. Veřejnost bude aktivní, Milion chvilek bude mít příležitost zase k nějakým demonstracím, manifestacím, bude to hrát určitě roli, ale když vezmeme výsledky veřejného mínění, tak pořád je to tak, že valná část té veřejnosti není přesvědčená touhletou rétorikou a ta podpora Andreje Babiše v podstatě ztrácí, koalice trvá,“ uzavřel.