I když je podle výzkumníka zaměřujícího se na dezinformace velmi potřebné mít lepší vhled do myšlení lidí, kteří nemají v demokratický systém důvěru, a chápat jejich pozici a problémy, je zároveň nutné mít na zřeteli, že na ně zaměřené výzkumy nejsou příliš dobře schopné zachytit náchylnost k manipulacím mezi lidmi, kteří jsou – z různých důvodů – spokojení či konformní se systémem.

Přitom i tato skupina není univerzálně odolná vůči dezinformacím. „Vypovídá o tom například výzkum, který jsme provedli spolu s kolegy ze společnosti STEM v souvislosti s parlamentními volbami v roce 2021. Jeho výsledky ukázaly, že sympatie či antipatie k politickým stranám předurčovaly ochotu věřit manipulativním tvrzením, která se o nich objevovala v informačním prostoru," píše Syrovátka ve svém blogu.

Respondenti tedy byli pro své politické přesvědčení ochotni pozastavit kritické myšlení a upřednostnit víru v tvrzení, která podporovala jejich ideové postoje.

„Podobný postoj je možné zaujmout nejen vůči politickým stranám, ale proti státním institucím. Proto je nutné zkoumat manipulativnost – nejen nepravdivými zprávami – v širším kontextu,“ pokračuje výzkumník.

„Výzvou současných demokracií je vzestup politických hnutí, která se nevymezují pouze vůči svým ideovým protivníkům, ale samotnému politickému (a z části i společenskému systému) vnímanému jako konstrukt nevolených elit k udržení kontroly nad společností. Z pohledu těchto aktérů je tedy samotná hra od začátku neférová. Tento postoj však nemusí být vlastní pouze tzv. populistickým hnutím, ale může se prosadit i v etablovaných politických stranách,“ upozorňuje Syrovátka.

„V českém kontextu se lze například ptát, nakolik jsou skalní příznivci současné vlády ochotni nahlížet její fungování s odstupem a ochotou naslouchat racionální kritice. Pokud se tato schopnost vytrácí, vytváří se ideální podhoubí pro šíření dezinformací cílících právě na tuto společenskou skupinu,“ upozorňuje.

Tato situace prý pak může snadno vyústit ve fragmentaci společnosti, která se nebude schopna a ani ochotna vzájemně domluvit. „A to ani na tom, jak by měly fungovat instituce rámující politickou soutěž. Což je situace pro liberální demokracii smrtící,“ dodává.

„Proto je nutné vést debatu nejen o dopadu dezinformací, které jsou apriori zaměřené proti současném systému, ale rozšířit perspektivu a ptát se, kdo a kdy je ochoten obětovat kritický úsudek na oltář vlastního přesvědčení a upozorňovat na podobné případy,“ dodává Syrovátka.