I když je podle výzkumníka zaměřujícího se na dezinformace velmi potřebné mít lepší vhled do myšlení lidí, kteří nemají v demokratický systém důvěru, a chápat jejich pozici a problémy, je zároveň nutné mít na zřeteli, že na ně zaměřené výzkumy nejsou příliš dobře schopné zachytit náchylnost k manipulacím mezi lidmi, kteří jsou – z různých důvodů – spokojení či konformní se systémem.
Přitom i tato skupina není univerzálně odolná vůči dezinformacím. „Vypovídá o tom například výzkum, který jsme provedli spolu s kolegy ze společnosti STEM v souvislosti s parlamentními volbami v roce 2021. Jeho výsledky ukázaly, že sympatie či antipatie k politickým stranám předurčovaly ochotu věřit manipulativním tvrzením, která se o nich objevovala v informačním prostoru," píše Syrovátka ve svém blogu.
Respondenti tedy byli pro své politické přesvědčení ochotni pozastavit kritické myšlení a upřednostnit víru v tvrzení, která podporovala jejich ideové postoje.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab