Profesor Petr Piťha na půdě chrámu sv. Víta prohlašoval, že po přijetí Istanbulské úmluvy čili dohody o potírání násilí vůči ženám může dojít k rozervání rodin, k tomu, že „vaše děti budou odvezeny neznámo kam a vy jako jejich rodiče budete nuceni sloužit vládnoucí třídě homosexuálů“. Získávali by vliv prostřednictvím lobbistických kruhů. Prý právě tyto skupiny dnes na půdě Poslanecké sněmovny skrze některé poslance prosazují zákon, že i homosexuální vztahy bude možné nazvat manželstvím.

Podle církve to rozhodně není dobrý nápad. Manželství je jen a pouze vztahem muže a ženy a jeho definice je podle Balíka jedním ze základních stavebních kamenů naší společnosti. Pokud si tento stavební kámen sami podryjeme, Balík nepochybuje o tom, že si tím notně uškodíme. Začneme být hrobaři vlastní kultury,“ konstatoval duchovní. „Pokud to naši zákonodárci vyškrtnou, tak manželství je potom cokoliv, my dva spolu, my dva se židlí, a to je přece nebezpečné. Pro naše děti i pro naši společnost,“ varoval host.

Profesor Piťha podle Balíka volil ostřejší slovník, aby lidé u kázání nespali. Pronesl kázání, které mělo určitou sílu, a lidé si ho vyposlechli.  

„Já sám bych takový styl kázání těžko mohl pronést, protože jsem mladší a nemám takové vzdělání, ale pan profesor Piťha se svým stářím, vzděláním a erudicí asi cítil, že je třeba vyjádřit se víc jako prorok, a proroctví nikdy není snadné,“ pravil Baík. „Řekl to tak, aby to s námi trochu zatřáslo a abychom začali diskutovat,“ pokračoval kněz.

Veselovský ocitoval z kázání pár Pithových vět. „Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, když dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.“ Poté chtěl od Balíka slyšet, zda nám toto hrozí. Kněz konstatoval, že v dílech některých genderistických autorek podobné úvahy skutečně najdeme.

„Jádro té Istanbulské úmluvy je, že některé její termíny jsou, já říkám schválně, z ideologie genderu, a to je opravdu velký problém,“ varoval host s tím, že úmluva se vymezuje také proti stereotypům. Běžný člověk podle Balíka chápe stereotyp tak, že by dnešní žena měla nejlépe stát s vařečkou u plotny. Ale co když v budoucnu pojmou zastánci genderismu stereotyp jinak, nebude se jim líbit teze, že žena je rodička.

• Celý rozhovor naleznete zde.

Pokud jde o rozervávání rodin, k tomu podle Balíka dochází už dnes. Stačí se podívat např. do Norska, kde sociální úřad Barnevernet odebral děti Češce Evě Michalákové – a ta o ně už mnoho let marně bojuje.

Největší riziko spatřuje host v příliš volných formulacích, za které mnohdy lze schovat téměř cokoliv.

To nám opravdu hrozí nové koncentrační tábory? podivoval se Veselovský

Moderátor Martin Veselovský sáhl k další citaci. „Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní, postačí k tomu křivé obvinění.“ Poté chtěl slyšet, zda to opravdu v České republice takto funguje.  „V Norsku běhají různé zvěsti, odvětil kněz. Jedním dechem dodal, že proroctví musí lidi vyburcovat, volí proto jiný jazyk, než je jazyk běžný.

A Veselovský přešel k další citaci. „Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravněvýchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.“ Balík k tomu poznamenal, že dvacáté století zažilo dvě totality – nacistickou a komunistickou – a ty se takto chovaly, takže je potřeba pozvednout varovný prst, když by něco podobného mohlo hrozit znovu. „Církev tady není jen od toho, aby říkala jen věci, které se hodí, ale také od toho, aby říkala pravdu o vztazích mezi mužem a ženou, o tom, že jsou si rovni, ale každý má jinou roli ve společnosti,“ pravil Balík. Žena je podle církve od toho, aby poskytovala dítěti hlubokou lásku a muž má nastavovat potomkovi určité výchovné mantinely. Tak to alespoň vidí Balík.

Za nežádoucí považuje i to, aby si každý sám určoval své pohlaví bez ohledu na to, zda se narodí jako muž, či jako žena.

Veselovský poté přehodil výhybku k problémům v samotné katolické církvi, která dnes pozvedá varovný hlas, ale má řadu vlastních skandálů, s nimiž by se měla vypořádat. „Je římskokatolická církev s veškerými svými problémy, jako je zneužívání chlapců, a se svým zatloukáním toho problému, tou správnou organizací, která by měla řešit takové věci a přispívat k nim svým vlastním názorem?“ zeptal se Veselovský. „Určitě ano,“ odvětil Balík s tím, že problémy v církvi jen odráží to, co se děje v celé společnosti. „Praxí římskokatolické církve je, že se to ututlá, že to církev nepustí jaksi ven k civilním orgánům. A až po mnoha a mnoha letech se podobné věci dostávají na veřejnost,“ ozval se Veselovský. „A máte pocit, že společnost chce něco takového řešit?“ vrátil otázku Balík. Veselovský v tu chvíli na svého hosta nevěřícně hleděl. Balík zopakoval, že zneužívání dětí je jev, který se objevuje v celé společnosti. „Snažíme se být v některých chvílích třeba i svědomím společnosti,“ prohlásil host.