„Voleb se zúčastnili vesměs stabilní a pravidelní 'skalní' voliči, kteří jsou k volbám jakéhokoli typu zvyklí chodit a považují to za svoji povinnost, že se voleb zúčastní a podpoří svoji preferovanou stranu či kandidáta, přičemž věří, že jejich hlas je v tomto směru významný," uvedlo CVVM.

Čtvrtina voličů se rozhodla nepřijít během posledních dní nebo v průběhu voleb

Mezi těmi, kteří hlasovat nepřišli, byla podle CVVM pětina principiálních nevoličů, kteří ignorují všechny volby. Dalších 36 procent nevoličů odmítlo vybírat europoslance buď už loni, nebo minimálně několik měsíců před volbami, 15 procent pak několik týdnů před volbami. Čtvrtina absentérů se rozhodovala během posledních dní, či dokonce až v průběhu eurovoleb.

Kompletní průzkum ZDE

Podle obdobného průzkumu agentury STEM se třetina nevoličů rozhodla poslední týden nebo poslední dny před volbami a čtvrtina měsíc před volbami nebo ještě dříve. Osmadvacet procent podle agentury uvedlo, že nechodí k eurovolbám, a dalších 15 procent nechodí k žádným.

Do uren vhodilo hlas 19 procent voličů, kteří chtějí ovlivnit budoucnost

K evropským volbám přišlo v květnu 18,2 procenta voličů, u předchozích eurovoleb v ČR přitom účast přesahovala 28 procent. Důvodem nízké účasti byl podle STEM nezájem lidí o EU, nepochopení toho, co jim přináší, případně co řeší a nedostatek informací o práci českých zástupců v Evropském parlamentu.

Nejčastěji zmiňovanými důvody účasti v eurovolbách byly podle CVVM podpora preferované strany či kandidáta (21 procent), možnost ovlivnit budoucnost a podílet se na rozhodování (19 procent) a „splnění své občanské povinnosti" (18 procent). Důvody spojené s EU přivedly k volbám jen 16 procent dotázaných. Kvůli nespokojenosti s politickou situací přišlo hlasovat jen pět procent voličů a proti některé straně nebo kandidátovi pouze dvě procenta dotázaných.

Polovina voličů se rozhodla pro stranu několik měsíců dopředu. Čtvrtinu tvoří železné jádro tradičních stran

Zhruba čtvrtina voličů si podle CVVM v eurovolbách vybrala stranu, kterou volí vždy. Polovina voličů se rozhodla minimálně několik měsíců předem, desetina v řádu týdnů, 12 procent v řádu dnů a jen pět procent si stranu vybralo na poslední chvíli. Lidé si svou stranu vybrali především kvůli souznění s ní. Jen čtyři procenta voličů pro ni hlasovala kvůli konkrétnímu kandidátovi, další čtyři procenta z touhy po změně. Pouze jedno procento dotázaných jako důvod své volby některé ze stran zmínilo nesouhlas s politikou EU, dodalo CVVM.