Místopředseda ÚV KSČM pro ideologii, propagandu a mediální činnost Josef Skála, disident, publicista a politik František Stárek (nestr. za ODS), historik se specializací na dějiny totalitních režimů Petr Blažek, Zdeněk Štefek z mládežnické odnože KSČM Mladí komunisté, lékařka z Prahy Denisa Víznerová a vysokoškolský student Martin Horvát řešili v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo, zda selhal socialismus, nebo zda 40 let nadvlády komunistů bylo jen krátkým časovým úsekem dějin, v němž se dobrá myšlenka nestačila pořádně rozvinout.  

Americké vojáky schválila tato vláda. Sověti přijeli naší vládě navzdory

„Kapitalismus už bude jenom horší," prohlašoval v pořadu Skála. Byl to největší emancipační a civilizační skok v našich dějinách. Měl samozřejmě i šrámy na své tváři, ale ty z velké části způsobila studená válka, kterou nerozpoutal on sám.“ Stárek kandidující do senátu oponoval, že komunistický režim u nás zdevastoval tři generace. Skála kontroval, že vláda komunistů vymýtila bídu.

František Stárek se však nedal a poukázal na to, že pan Skála vítal sovětské okupanty ze srpna 1968. „Já jsem četl životopis, který jste sám podepsal,“ udeřil možný příští senátor, když se Skála bránil, že nelze věřit všemu, co si člověk kde přečte. V tu chvíli se ozval historik Petr Blažek, jenž doplnil, že komunistické vedení zprvu okupaci odsoudilo a teprve později ji posvětilo. „Kde jste toho 21. srpna 1968 byl?“ ptal se Blažek.

Sáhl ke srovnání s průjezdem amerického vojenského konvoje Českem. Několik těchto konvojů projelo naší zemí jen a pouze se svolením vlády. Okupační vojska v roce 1968 vpadla do země proti vůli tehdejší vlády. Ta tento vpád odsoudila. Nemluvě o komunistických pohraničnících, kteří stříleli na hranicích v zájmu ochrany hranic. „Tam často docházelo k tomu, že se pohraničníci zastřelili navzájem,“ podotkl Blažek. A v kanonádě proti komunistům nepolevil ani později. „Já bych chtěl připomenout spojenectví Stalina a Hitlera,“ neodpustil si poukázání na historický fakt Petr Blažek.

Skála srovnal okupaci Československa ze srpna 1968 s válkou ve Vietnamu. Zatímco obětí sovětské okupace mezi lety 1968 až 1990 bylo několik stovek a byli to většinou oběti dopravních nehod, válka ve Vietnamu stála život mnohem více lidí. To však nenechalo v klidu možného příštího senátora Františka Stárka, který nejednou během vysílání pronesl následující slova: „Kapitalismus je spojený s demokracií. Socialismus neměl nic společného s demokracií.“

(ReproFoto: ČT)

Vaše krvavá stopa je mnohem větší

„Komunisté se mstili naší rodině,“ ozval se z publika mladý muž, který nenechal na místopředsedovi KSČM nit suchou. „Zavřeli její členy jen proto, že měli jiný názor a že měli nějaký majetek,“ ozval se mladý muž z publika. A pokud místopředseda Skála tvrdí, že zdejší obyvatelstvo zaznamenalo velký pokrok, tak možná jen tím, že se všichni ocitli na stejné úrovni bídy.

Skála kontroval, že on sám nikoho nezatýkal, a trval na tom, že socialismus lidem pomohl. „Dobře je to vidět ve srovnání s Rakouskem,“ poznamenal ironicky Blažek, jenž poukázal na to, že se naši jižní sousedé měli po druhé světové válce po většinu času lépe. „Vaše krvavá stopa je nepoměrně větší než ta naše,“ vypálil komunista Skála směrem ke „kapitalistické straně“. Za komunisty také stojí některé oběti, ale na rozdíl od kapitalistů komunisté každého zmařeného života litují.

Zdeněk Štefek byl mnohem smířlivější. „Můj názor je jednoznačný. Je špatné, když trpí nevinný člověk bez ohledu na to, za jakého se to děje režimu. Postarší pán z publika doplnil, že většina lidí na venkově přivítala kolektivizaci zemědělství, ke které sáhli komunisté. A pokud se říká, že sedlákům někdo majetek ukradl, tak to přece není pravda, protože sedláci byli členy JZD, kde měli svůj podíl, zaznělo z úst občana. Blažek jen nevěřícně kroutil hlavou. „Někteří sedláci skončili v uranových lágrech a tam měli svůj podíl,“ konstatoval historik.

Skála se v určitém okamžiku neudržel a vypálil na kritiky komunistů. „Vám nevadí výrok paní Albrightové, že půl milionu iráckých obětí ještě před samotnou invazí stálo za to!“ rozčílil se. Doktorka Víznerová svorně s místopředsedou KSČM uvedla, že si studenou válku přála Amerika a Sovětský svaz jen reagoval. „My jsme tu neměli socialismus. Je třeba rozlišit myšlenku socialismu od socialistického režimu, který jsme tu reálně měli,“ poznamenala lékařka.

Jak to, že dnes nemáte politické vězně?

Student Martin Horvát nabídl úplně jiný pohled na věc. „Nežijeme náhodou v socialismu teď? Podívejte se, kolik tady dnes máme zákonů a regulací,“ řekl.  Z publika se ozval další host, který srovnával ekonomickou výkonnost komunistické vlády s kapitalismem. V roce 1989 jsme měli šanci to porovnat.

Následně přišel zajímavý dotaz od historika Blažka. „Co vy jste to za komunisty, dnes nemáte ani jednoho politického vězně. Měli jste je za pracovní republiky, za druhé světové války, během padesátých, šedesátých i sedmdesátých let. Měli jste je v osmdesátých letech, ale dneska nemáte žádné. Jak je to možné, když jste taková avantgarda?“ ptal se ironicky Blažek. Už v šedesátých letech minulého století se tvrdilo, že u nás máme socialismus, a Nikita Chruščov v Sovětském svazu tvrdil, že ještě tehdejší generace se dožije komunismu.

Doktorka Víznerová konstatovala, že naplňování myšlenky socialismu je dlouhodobou vizí, která má vést k řešení krize kapitalismu. A Skála přitakal. „Tady bylo správně řečeno, že socialismus je řešením krize kapitalismu. Já bych rád znal vaše kapitalistické řešení,“ bránil se Skála.

Blažka tím však nikoli poprvé pouze rozesmál. „Já se směju kvůli tomu, že to, co říkáte, už jsem strašně dlouho neslyšel, takových 25 let,“ poznamenal. František Stárek komunistům posléze poradil, aby to zabalili. „Zabalte to, dejte na to mašličku, dejte na to cedulku: Tudy cesta nevede a zabalte to!“ řekl.

Před kamerami ovšem vystoupili také hosté v publiku, kteří se komunistického režimu zastali. Pán zavzpomínal na dobu minulou, kdy pracoval pro firmu vyrábějící velmi kvalitní obráběcí stroje, jež se vyvážely do sta zemí světa. A dnes je na místě továrny Kaufland. Došlo i na připomínku horníků, do kterých stříleli četníci z dob první republiky. Tito horníci se prý měli po roce 1948 mnohem lépe.